S-21

Nez se rozepisu o tom, co nas cekalo, neco malo historie (hodne malo).
V Kambodzi v letech 1975-1979 trimali oteze vlady tzv. Rudi Khmerove v cele s Pol Potem, jehoz cilem bylo premenit zemi na stat, kde bude maoisticke zemedelstvi (receno velice zkracene). A bude tam jenom maoisticke zemedelstvi, nic jineho.
Co precniva nalevo ci spise napravo musi pryc. Takze zacala nehorazna genocida, kdy Rudi Khmerove zabijeli vsechny, kdo nepasoval do jejich zrudne sablony - veskerou inteligenci, ucitele, mnichy, toho kdo mluvil cizim jazykem, toho kdo nosil bryle, toho koho kdokoliv jiny udal z jakehokoliv duvodu.

Behem genocidy zahynulo primo ci neprimo cca. 2 miliony lidi (udaje se lisi, mezi 1-3 miliony).

S-21, dnes take zname jako Tuol Sleng Museum, byvala stredni skola, nez ji Rudi Khmerove predelali na...v podstate koncentracni tabor.
Kdyz tam prijdete, neni videt zas tak nic zvlastniho. Komplex 3 patrovych budov, skolni dvur, na dvore hriste, rozkvetle stromy. A kolem dokola plot s nekolika radami ostnateho dratu. Ostnaty drat je tu ostatne asi dominantni, je vsude a na vsem...
Cely tabor je temer v puvodnim stavu, pribyly stojany s fotografiemi, cedule s sipkami atp. ale jinak se nezmenilo asi nic - kde byly cely jsou cely, kde se mucilo, mrzacilo a vyslychalo je treba jedna zelezna rezava postel, kusy zkrouceneho kovu a retezy.
Asi nema cenu popisovat co jsme tam videli, vsichni vite co je to koncentracni tabor a dokazete si predstavit, jak moc jsou lide vynalezavi kdyz nekoho chteji mucit, jak bezmocne a smutne si clovek pripada, kdyz vidi ty stovky tvari, ktere se na nej divaji z fotek (videli jsme tam pani, ktera s dvemi fotografiemi v ruce hledala svoje rodice...).


Spis bych rad napsal, co jsem tam citil, to, co tam na nas cekalo (a ceka asi na kazdeho, kdo tam zavita).

Cekala tam Hruza. Na rozdil od muzea pojednavajicim o vietnamske valce, kde to vidite, tady to citite. Hruza tady bydli a je zalezla v kazde cihle, v kazdem tramu a kazdem poru tech budov a na kazdeho navstevnika se dotyka mrazivymi chapadly jak obri neviditelna chobotnice.
Kdyz jste v mistnosti, kde se mucilo a zabijelo, verte mi, to misto je jine. Plne zloby, bolesti a smutku.

Cely, to je kapitola sama pro sebe. Vytvorene uvnitr byvalych trid, pouze hrube zdi z cihel, obcas zrezivela zelezna podpera, nekde stlucene z prken. Velice male, velice klaustrofobicke, velice tmave.


A tam vsude bydli, Hruza. Kdyz vejdete do jedne z tech cel, mate pocit, ze ted, ted to prijde (jako kdyz se divate na horor a vite, ze se neco stane). Nevite co prijde, ale vsude to na vas krici, beze slov a zvuku, musite se otacet, jste nervozni a rozechveli. Vsimate si znacek a cisel na stenach, v kazde dire, skrabanci a ohnutem zeleze Ji vidite a vase fantazie pak uz odmita pracovat, protoze tady proste nemuzete myslet.


S ulevou se pak vypotacite na dvur, kde na vas prazi slunce, ale je to porad lepsi varianta nez uvnitr tech baraku, kde bydli Ona.
A ano, vim ze ma vice adres, tady to neni jedine misto.
Presto, tohle je jedno z Jejich permanentnich bydlist, je to misto, kde vnimate samotnou existenci nejtemnejsich stranek lidske duse.

Tuol Sleng Museum
Phnom Penh
Cambodie

Z 20.000 lidi, kteri prosli branou S-21 jich prezilo 7.