Noc v Bangkoku

Tak jestli budu takhle spat kazdy den, tak se nasledkem poruch
vylucovani rustoveho hormonu zmensim asi o 20 cm... Porad jsem se
probouzel, cumakoval z okna a doufal, ze zase usnu.
Ted je 6:59 mistniho casu, sedim u pocitace a prave jsem prenesl
soubor z Psiona (diky Kajo) a dal ho na Inet.
Psion slouzi jako diar a musim rict, ze mit lepsi display, tak ta vec
'rulez'. Takhle je dost dobra :o), budu se snazit tam psat nase
bezprostredni zazitky a dojmy a zaroven ho ale uchranit pred zivly (at
uz pred lupicy nebo destem).
Dneska vyrazime do mesta, prozkoumat mistni pamatky, dokoupit vybaveni
a sehnat listky do nasi dalsi destinace.
Zatim.

Thajsko, prvni dojmy a zazitky

Cekame na pasovou kontrolu, je tu horko...
Vybalujeme batohy z igelitovych kokonu.
Tak ted je teprve horko, vylezli jsme ven, odolali nahoncim na ruzne
taxiky a ted pojedem airport busem c. 2.A cekame a cekame...
A je cim dal tim vetsi teplo a vlhko.
Sedime v autobuse, jedeme do centra. Vasilovi se zda, ze ridic je
mensi nez Eliska (koudelacke rocni mimco).
B. se druzi s nejakou Ruskou, uz o nas vi skoro vsechno.
25 minut v autobuse byla znacne optimisticka predpoved, jedeme pres
hodinu a pul.Asi za pul hodiny mame hotel, vybirame lepsi za vetsi
cenu s tim, ze horsich jeste zazijeme dost.
Po mensim okruhu po okoli hotelu jsme na ulici pojedli ryzi a spoustu
ruznych palivych veci,od masa pres dyne a okurky s vajickem. Jidla je
tu dost a levne, jen neco vypada skutecne jak smazeny hnus, pivo je
drahe.
Nasledne jsme libove zmokli, prsi jako blazen. Po nekolika metrech
sprintu pod 'hasicskou hadici' jsme promoceni,zaroven i Jirkuv knizni
pruvodce, fotak jsem uchranil v tricku.
Davame panaka desinfekce a jdeme spat, zitra bude maly okruh po Bangkoku.
UPDATE - na nasi posteli je prosteradlo Louis Vouitton {doufam,ze jsem
to napsal dobre}.
A slovy klasika '...a chcije a chcije...

Let

Na letiste nas prijeli odmavat Koudelaci. Prisli v plne sestave i s
Eliskou, ktera nas jako vzdy pobavila. Dostali jsme velice prakticky
darecek-zivocisne alias cerne uhli. jeste jednou dekujeme, bylo to
prijemne..
21.16 CETTak sedime v letadle, rolujeme..
Forsaz... A zase se jim to povedlo.Stoupame, letime.Nalada clenu
expedice je dobra, tu utlumena 'peliskovici', tu Kinedrilem. Vasil
rozdal bonbonky,tak cucame a cucame.
V zaludku se mi prevaluji dva hamburgery a zblunka 'peliskovice',
jeste nikdy jsem z domova neuhanel v takovem stresu, bylo nutne
zaridit hodne veci a finisoval jsem 15minut pred odjezdem na letiste.
B. uz je malicko lip, asi se nekdo pokousi vyradit 'Osicku' z provozu,
jeji kolegyne maji taky strevni potize.
21.37 CET
Tak uz klesame na Vํden, asi zapnuli turbo...
Mame 6.59 CET, jeste 2,5 hodiny do pristani. Uz nevim, jak sedet.
Cca. 1 hodina do pristani, snidame, prejedl jsem se pomazanky od
Jirika a Martinky. Jim vsechno, ted si holt vybirat nebudu.
Zjistujeme, ze Kinedril je univerzalni lek - primarne na nevolnost v
letadle, odsranuje ale i nechutenstvi {Martinka ma hrozny hlad} a taky
vzbuzuje sexualni touhy {Jirik ma zalusk na letusku}. Kinedril mi
timto zacina pripominat Pythiol, ten taky leci vsechno.
Vasil se pta, kdeze ma toho 'Vizoura', koneckoncu, mame odpoledne, to
uz se pit muze.
Vyplnujeme nejake karticky pro prilet. B. je 'Marketing
Specialist'(oprava PR Specialist). Martinka misto krizku do kolonek
dela 'najky', jeste ze ne 'adidasy'.
Pristani za 10 minut.
Letadlo ma dobrou ficuru - na monitorech sledujeme kameru, ktera je
nasmerovana dolu.
Jsme na zemi, sledovat pristani na monitoru na sedadle pred sebou bylo
zazitek, jak pocitacova hra, jenom ja vzdycky prisel o podvozek.
Urazili jsme 8435km, let trval 9hodin a 48 minut, je tu 31 stupnu.
Sedime,rolujem, za chvilku jdem ven.

9 hours and counting...

Veci se nam porad jeste vali na podlaze, batohy vazi moc, B. boli
bricho a je ji spatne. Ja jeste musim na postu, za Ludanem pro zbytek
vybaveni a pak domu.
Za 9 hodin letime, jenom jeste musime ty vsechny nase leky (kterych
mame nehoraznou hromadu) nakopat do zavazadel.

Máme místa v aeru !

Díky Katekovi máme už rezervovaná místa v letadle.

Praha - Viden (sedime na dvojsedadlech za sebou)

Black team 7D, 7F

2roses 8D, 8F

Korytkovi 9D, 9F

Viden - Bangkok (schema letadla dvojka, ctyrka - my bychom meli byt vedle sebe)

Black team 21 A,B

2roses 21 D,E

Korytkovi 21 F,G

Teď ještě kdo koho pustí k okýnku a za co...

Cholera podruhé

Tak jsme si včera zase dali cholerový koktejl, zatím žádné vedlejší příznaky.

A další vízum v procesu

Tentokrát Vietnam, museli jsme zadat rozmezí, kdy se tam vyskytneme, což nám naše rozlétlé plány maličko koplikuje, ale to se poddá.
Jinak místnost plná vietnamských přistěhovalců působila maličko zvláštně. Už brzy to bude stonásobně intenzivnější.

Asi nám bude horko...

Katek hlásí, že právě teď je v Bangkoku 8 hodin večer a 32 stupňů... Podobná oznámení mě nutí k zamyšlení, proč zrovna já tam jedu.

Žádost o víza...

... je podaná. Sice je trochu divně, že já a B. máme návrat až skoro za půl roku a chceme vízum na 30 dní, nicméně uvidíme v pátek co na to pan konzul.

Původní, needitovaný rozhovor s jednou účastnicí expedice

2:27 PM

Barbora: tak jo

jedeme

me: Tak ahoj manželko

Barbora: ale zadam o autorizace

2:28 PM nazdarek

me: mám pro tebe 6 otázek týkající se naší cesty, původně to mělo být 10, vymyslel jsem jenom 6

Barbora: ok, tak sem s nimi

me: 1/ Proč to vlastně děláme ?

2:29 PM Barbora: protože jsme zvědaví a zvídaví

2:30 PM chceme okusit něco nového

zažít dobrodružství

poznat lépe sami sebe

me: 2/ Co od toho primárně čekáš ?

2:31 PM Barbora: zážitky, ať už pozitivní tak i negativní...chci si více uvědomit, proč a jak...co tady na tom světě vlastně dělám, děláme

jestli to má nějakej smysl

2:32 PM mám pocit, že tady v tom našem rušným světě se nedokážu tak soustředit

tak očekávám, že najdu více klidu a času na koncentraci

ne tak ale tam..oprav si to

co očekáváš ty?

me: Tady se ptám já...

2:33 PM Barbora: :o))) autorito

me: 3/ Kolik vážíš ?

2:34 PM Barbora: no už jsem se nevážila asi 3týdny :o))) ale obávám se, že jsem zase přibrala...takže tipuji, že **-**kg (tady jsem editoval, netušil jsem, že B. odpoví)

2:35 PM me: no to byl vtip...

Barbora: máš ještě něcooo?

me: původní otázka

3/ Čeho se nejvíc bojíš ?

2:36 PM Barbora: že selžu, zvířátek a infekcí

selhání, zvířátek a infekcí

me: 4/ Co ti bude nejvíc chybět ?

Barbora: noooo...tak ty budeš se mnou...

me: <3

2:37 PM Barbora: blízcí lidé-rodina a kamarádi, Zuzana Navarová a Jarek Nohavica...možná i teplá voda a parfémek Oilily....

me: 5/ Na co se nejvíc těšíš ?

Barbora: na atomsféru

atmosféru

2:38 PM lidi, přírodu, dech vyrážející památky a na klid, pokoru

me: 6/ Co myslíš, že nastane, až se vrátíme ?

Barbora: nevím....každopádně budeme o něco bohatší...a to za to stojí

2:39 PM me: hahaha, to je otázka názoru

Barbora: ty víš jak to myslím :o)

me: 6 otázek, hotovo. každopádně, díky za rozhovor

První záznam

Letíme za 22 dní, už nemáme v hlavě nic jiného než cestu, co vidět, co vzít a co nezapomenout. Je dost těžké se soustředit na cokoliv jiného.
Termín se blíží, čas letí a jakoby se teď všechno zrychlovalo.

Cestovní horečka pomalu začíná.