Prvni fotky z Kambodzi (by Bara)

Ctenar

Obrazky z ovocneho trhu

Ja a rambutan :o)

Krokousove

Uvahy o cestovani a podnetech

Tohle jsem napsal pred par dny nekde na jihu Vietnamu v buse...

Pri nasem putovani potkavame ruzne lidi a uz driv jsem psal o tom, jak hodne inteligentni a vyspeli casto jsou. Ze by za to mohlo to cestovani samotne ? Mozne to asi je (jiste ale ne universalni), napadlo me, jestli to neni tim mnozstvim podnetu a problemu, ktere
clovek porad musi zpracovavat.
Ti iz vas, co uz maji cipisky a miminy, je chcete rozvijet a ucit je,
kupujete jim takove ty barevne kosticky, co v sobe maji diry ruznych
tvaru a do kterych zapadaji jine kosticky. Potom ruzne hracky co
piskaji, kdyz se spravne a na urcitem miste stlaci. Jezditka,
chrastitka a ruzna jina 'itka'. A mimin sedi a resi, jak to do sebe
zapada, piska a chrasti. Pozdeji se uci chodit, mluvit, behat, skakat
atd. atd.
Jinymi slovy, mimin ma porad co delat, ma nove podnety (barvy, tvary)
resi problemy a tim se rozviji. Klicove je, ze se to porad meni, je to
neco noveho a stereotyp je nudny.
Napada me, ze neco podobneho zazivame tady. Jsou to uplne jine vjemy
nez doma, jine prostredi, chute, vune, rec, gesta a zvyky, zvuky,
barvy styl, zivot.
Porad musime neco zpracovavat, miliony novych podnetu, skutecne
novych, neni to jako doma, kde to je casto hra na jistotu, protoze
vsechno zname, vime co jime, jak se dostaneme do prace a po meste
muzete jit skoro se zavrenyma ocima.
Cestovani neni jiste jedina cesta k rozvoji, jde mozna skutecne o
reseni novych (podtrzeno) problemu, hledani novych (podtrzeno) cest a
reseni, zpracovavani novych, neznamych vjemu a podnetu. Tak se clovek
uci :o).
Takze zkuste neco noveho,ale fakt noveho.
Jedte nekam, kde to neznate (a treba vlakem), ochutnejte nove jidlo,
naucte se par slovicek italsky (nebo rovnou se naucte mluvit italsky).
Pokud poslouchate jenom 'Evropu 2', puste si nekde v klidu klasickou
hudbu, jestli hrajete fotbal, cvicte tyden jogu, naucte se brnkat na
kytaru, zkuste zpivat (i kdyz nemate to, cemu se rika hudebni sluch;
jo mimochodem, nenechte se zastrasit, chcete byt Kaja Gotu nebo chcete
zpivat svym detem a sobe pro radost. Pokud Kaja Gotu, tak to asi
nejakou schopnost mit musite, pokud ten druhy pripad, tak jestli umite
mluvit, umite i zpivat). Naucte se novou hru, jdete do muzea nebo do
kina. Proste a zkratka neco uplne jineho, neco co vas vyhodi ze
stereotypu a naucenych, radne zajetych koleji. Jo, jeste neco -
zapomente na prakticnost a otazky na co mi to bude (treba mluvit
italsky )? Treba na nic, treba vas to bude bavit, treba vam to ale
otevre dvere nekam uplne jinam. Zivot nema byt prakticky (a ze sve
podstaty neni), zivot se ma (pro)zit.
Na svete je miliony veci k poznavani a uceni a casu je tak malo...
A ano, mate uz deti (takze mene casu a podnetu a problemu milion :o),
mate svoji praci (ktera se bez vas neobejde nebo jo ?), svuj oblibeny
sport (ostatni je nuda a nebavi me), svoje jidlo v oblibene restauraci
(je to jistota, bude mi to chutnat).
Stejne to zkuste, ulovte si svuj novy podnet.

Art de Vany jednou napsal, ze clovek by mel jist obecne mene, nekdy
vubec a nekdy si udelat hostinu. Mit 'jakoby', umelou nejistotu. Pokud
date telu jistotu (at se deje co se deje, dostanu vzdycky dostatecne
najist), prestane se snazit (vsechno je uz zajistene) a v tu samou
chvili zacne chatrat (ted nemluvim o kvalite jidla, ale o necem stale
novem, proste porad se neco deje a je potreba skoro porad byt ve
strehu). V opacnem pripade se telo (resp. jeho jednotlive bunky) porad
musi snazit, aby prezilo, takze se neflaka a nechradne :o). Telo je
nutne do jiste miry sokovat. I v treningu cehokoliv musite skoro
neustale menit zatez, opakovani, aktivitu a jine parametry, jinak si
telo zvykne na stimulant a prestane se zlepsovat.
Mozna tu je jista analogie s mozkem - mozek je nutne sokovat, jinak se
prestane rozvijet. Nezni to tak nesmyslne, ne ?
Tenhle prispevek by se asi vic hodil na nase osobni stranky, ale kdyz
uz jsme na tech cestach...
Uz se tesim na vase komentare, jednou jsem cetl, ze umeni se nemusi
libit, ze ma ale provokovat k novemu mysleni a napadum, ze ma cloveka
rozvijet.
Ac si rozhodne nemyslim, ze to nahore je nejake umeni (ani naaaahodou,
ani naaahodou), doufam, ze jsem vas trochu vyprovokoval...

Jo, dejte nam vedet, jaky byl vas novy podnet

Goooood Bye Vietnaaaaam

Dlouho jsem cekal na to, az pouziju tuhle vetu, ktera parafrazuje
nazev jednoho skveleho filmu, kde hraje Robin Williams, ale nejak
nebyla prilezitost, nebo nalada nebo co.
Takze ne dobre rano Vietname, ale cao Vietname. Snad nekdy nashledanou
:o), bylo nam tam dobre (skoro vsude nam rekli, ze tam jezdi malo
Cechu, popr., ze jsme prvni Cesi a je to sakra skoda, Vietnam je
krasna zeme).

Tohle uz pisu z hlavniho mesta Kambodzi, Phon Phenu, vedle me sedi B.
a spolecne spokojene odfukujeme po dobre veceri.
Nevime presne nase plany na zdejsi pobyt, jak dlouho a kam presne
zamirime, ono se to zase nejak vyvrbi.
Cesta sem byla dlouha, lod 3,5 hodiny, hranice, zase lod 3 hodiny, pak
busem 2 hodiny (a ze to hodne hazelo, zdejsi cesty jsou takove cele
nedodelane...). Nicmene, jako pokazde na nejakem prejezdu ci vylete,
potkali jsme zajimave lidi, vedli vyborne rozhovory o cestovani a
cemkoliv jinem, sedeli na strese lodi a popijeli pivko z plechovek,
pohodicka (krome toho vecneho koupani ve vlastni stave). Zase mame o
cem premyslet...
Jsme celkem utahani, takze tady se zdrzime 2-3 dny, zjistime moznosti
kam jet a proc, prohledneme mesto a hlavne se poradne (po delsi dobe
kdy jsme porad vstavali hned po seste, popr. skoro nespali)
vychrupkali a nabrali silu.

Takze jeste jednou :

"Goooood Bye Vietnaaaaam"

Slupicka

Navsteva muzea

Stalo se vam nekdy, ze jste chteli v muzeu brecet ?

Chodili jste nekdy mezi exponaty a potkavali lidi se slzami v ocich ?
Nutili jste se nekdy do dokonceni prohlidky expozice (ne ze vas to
nebavilo a byla to otrava, ale ze jste to uz proste psychicky
nezvladali) ?

Nam se to stalo vcera. Byli jsme v muzeu venovanem vietnamske valce,
"War Remnants Museum".V k videni jsou tu zbrane (od realnych letadel
a tanku po pusky a pistole,granaty), gilotina, model vezeni, zapisky
valecnych reporteru, mapy a spousta, spousta fotografii.
Expozice je slozena z nekolika casti, nekolika objektu a cim dal
jdete, tim vic je vam z toho vseho nanic.

V baraccich s fotografiemi bylo nehorazne vedro, vetraky nestihali
saigonske podnebi ani naval navstevniku, a presto, kdyz tam
prochazite, bude mrazi vas po celem tele.
V prvnim pavilonu mi poprve vyhrkly slzy do oci - fotografie matky,
ktera plave se svymi detmi pres reku, aby je zachranila pred
bombardovanim, zustane na moji sitnici asi vypalena do konce zivota (a
ted, kdyz si to ctu podruhe, ty slzy citim znovu).
Na obrazcich byla vsude spousta zoufalstvi a hruzy, mrtvych,
zranenych, zmucenych tel, obrazky muzu, zen a deti, tesne pred smrti
nebo tesne po ni. Zabery hrdych vojaku salutujicich vlajce a hned
vedle zabery vydesenych, strachem zkrivenych obliceju vojaku, kteri,
kteri si tohle vsechno rozhodne neprali...
V druhem pavilonu, kde byly rucni zbrane a zase fotky, tentokrat obeti
bombardovani, obeti chemikalie 'Agent Orange', pouzivane US atd. atd.
A tady, tady nekde jsem si chtel sednout na zem, shodit batoh, zahodit
fotak, stocit se do klubicka a brecet.

What the fuck is wrong with you people ?

Vystava nebylo protiamericka (protijizanska), naopak bylo tam spousta
dukazu o tom, co za spatnosti provadela jedna ci druha strana, coz me,
strucne receno trochu prekvapilo. Ale zase, jak stalo psano u jedne
fotky (volne prekladam) :'Valka muze cloveku poradne zkurvit mozek'. A
nezalezi na tom, na ktere strane clovek stoji.
Jsme ve Vietnamu pres mesic a zeme, ale hlavne lide mi vcelku
prirostli k srdci. Kazdy den se s nimi bavite, smejete se (nebo jim
nadavate), vidite hrat si jejich deti, vidite jejich zivot. Jsou mi
mnohem blizsi. Nas pruvodce v oblasti Sapa, Thao, jako bych ho na tech
fotkach videl. Jako bych tam videl jak ho muci, zabijeji nebo jak on
sam nekoho probodava.
Nejak to pro me prestalo byt oni a my. Vietnamci a Americani
(Evropani, proste lide naseho typu). Bylo to vsechno...My, my lide. Ne
oni a my. Jenom my.
Mam rad zbrane, jejich chlad, vzhled, jejich castou sofistikovanost
nebo naopak prostou a jednoduchou brutalitu. V obchode s nozemi bych
mohl byt hodne dlouho a kdyz vidim stihacku, hned bych do ni vlezl. Na
pocitaci mam rad 'strilecky', mam rad dobry box, Wing Chun a bojova
umeni vubec, rad chodim strilet.
Presto nemam rad bezduvodne nasili a ten duvod, proc tady v podstate
zbrane jsou a to ublizovat nebo zranovat neco ziveho.
Vystavene letadlo, US tank nebo helikoptera - to budou fotky, myslel
jsem si, to bude atmosfera. Muzu vam duverne sdelit, ze pres moje
nadseni ze zbrani a foceni, kdyz jsme dokoncili prohlidku vnitrnich
prostor muzea musel jsem se nutil k foceni cehokoliv co tam bylo...

Celkove bych navstevu toho mista kazdemu doporucil.
Jestli jsem rad, ze jsem tam byl ? Ano, urcite.
Sel bych tam znovu ? Ne, asi ne.

Videli jste 'Slecna Drsnak'? Taky jste se smali, kdyz Sandra Bullock
rekla na soutezi krasy (kdyz se ji ptali, co by si prala) 'World
peace' (Svetovy mir) ? Ja se smal. A vzpomnel jsem si na to prave
vcera, kdyz jsme odchazeli z te vystavy hruzy. Vcera bych se nesmal.

Valka je vul.

Delta Mekongu

Opozdila vsuvka jeste z Vietnamu :o)


Je druhy den naseho vyletu do delty Mekongu, sedime v buse a zase nekam jedem...
Zatim jsme projizdeli na lodi krizem krazem ruznymi kanaly a kanalky, rameny a pritoky. Oblast je to obrovska,v podstate od Saigonu na vychode, po Kambodzu na zapade a severu, na jihu to konci morem. Zije tu obrovske mnozsvti lidi, je tu velke mnozstvi endemickych druhu, pestuje se tu vselicos. Lide, ktere jsme videli na brezich ci plovoucich chatrcich v Mekongu lovi jidlo, perou pradlo, myjou nadobi, plavou, chodi tam na zachod, myjou v nem zeleninu...


Takova univerzalni 'svycarska' reka (pro nechapave, coz je nekdy treba B.- jako univerzalni svycarsky nuz (Wenger nebo Victorinox), takovy nevinny vtipek, srovnani proste. Nemelo to byt nic narocneho :o).

Rano jsme videli plovouci trh, zajimava podivana. Nebyli to zadne male lodicky, ale pekne velke lode prodavajici vsemoznou zeleninu,ryzi, ryby,ovoce atp.

Nakup kafe

Vcera a dneska jsme s B. na jedne zdejsi trznici cuchali ke kavovym zrnkum, ochutnavali je a znalecky okukovali.
Skoncilo to tim, ze jsme zakoupili nekolik kilo toho skvostne voniciho produktu, pockejte az si privonite - kavova zrna prazena na masle, neco neuveritelneho.

Ale ted to zase budem tahat v batohu :o(, ale co bychom pro vas (pro
nas...) neudelali :o)
Jeste jsme na trznici nakoupili spoustu noveho ovoce, mame v lednici
rambutan, lichi, mangosteen a pak dva normalni pomerance.

Zitra mizime do delty Mekongu, potom rovnou rekou do Kambodzi. Ozveme
se tak za 4-5 dni.
Over and out.

Co ti elektrikari nedokazou...

Parazitovani

Uz pred delsi dobou jsem cetl v pruvodci, ze v Kambodzi existovali
kopie restauraci na zapade, ale pod jinym jmenem. Kdyz zemi prijimali
do WTO, museli to zatrhnout (trapaci, nemaji smysl pro humor). Takze
uz nezazijeme KFC (Khmer Fried Chicken), Pizza Hot ani Burger Queen.
Zvlast na to posledni mi porad reaguji oblicejove svaly a musim se
smat. Dovedete si predstavit treba Ernst & Old nebo NextiraTwo ?

Posta a kostel v Saigonu

Oboji je doporucovanou turistickou destinaci a oboji je moc pekna zalezitost.
Takze posta:

a kostel:

Uz jste nekdy jedli rizek hulkama ?

My jo, tady v Saigonu, a taky smazak a klobasu. Dotapali jsme dnes s B. do ceske restaurace, ale ceske tam bylo pivo a vyzdoba. Na stenach vtipy s Pivrncem (jenom text byl vietnamsky), v nastenkach etikety ceskych piv (s cenou 2,80 Kcs :o) a celkove design podniku jako ceska hospoda.
Nicmene cesky nikdo neumel, jidlo se dlabalo hulkama a svickovou na
jidelnicku nasinec nenasel (coz zdrtilo B., cely den se tesila jako
mala holka).
Podnik byl veliky, hodne veliky a celkem drahy, ale kdyz jsme
odchazeli, bylo skoro plno a vsude se tukalo pullitrama plzenskeho o
106 (Korunko nepis ten komentar !).
Meli tam i zertovne cedulky s ceskymi napisy, mam vyfocenou B. jak
stoji pod ceduli s napisem "Prirodni pamatka". Veru pravda.

A ceny padaji...

Smlouvat tady nikde (thajsko, asie, vietnam) nemusite, neni to
potreba. Zcela jiste ale zaplatite vetsi cenu (v 99 %), nekdy o 10%
vic nekdy treba o 300 %. Na zacatku jsem smlouvat nechtel a ani ted me
to nijak moc nebavi, prave protoze je to proste vsude a za vsechno. V
obchodech nemaji nikde ceny, stejne tak nejsou v poulicnich stancich,
takze se smlouva za vodu, pujceni kol, prenocovani v hotelu, vylet...
Je to unavne, i kdyz nekdy (ale fakt jenom nekdy, nedokazu si
predstavit, ze by to nejakeho masochistu bavilo porad) zabava. Hrajeme
treba s B. 'hodneho a zleho policajta', ona to hodne chce a premlouva,
ja protestuju a odchazim, (protestuju klidne cesky). Nicmene za nejake
sperky na trhu chteli treba 11 USD, tak jsme se jim chvilku smali, pak
to srazili na 8. To bylo porad moc, takze jsme sli dal a u vedlejsiho
stanku, kde to cele slyseli, nam hned nabidli 2 dolary za totez.
Osvedcilo se taky smlouvani za vetsi mnozstvi, kdyz si koupime vodu,
kolik to bude ? Kdyz 3 vody ? Co kdyz si koupime 10 vod ? A kolik bude
ta voda stat, kdyz si u vas dame i snidani ? Ne, nezlevnis, fajn,
snidat budeme jinde...
Dalsi vec, co cloveka chrani je jejich vlastni chamtivost. Nikdy totiz
nevi, jestli vam to dalsi prodejce neda za tu cenu co pozadujete,
takze se zamysli a potom casto slevi.
Nebo ted u benzinky, babca prodavala banany a ananasy. tak jsem se
vietnamsky zeptal kolik za banany. Ctyri. Kolik za ananas ? Ctyri. A
kdyz si koupim oboji, ananas i banany ? Babca se usmala, pet. Tak jsme
meli dalsi ananas a banany :o)

Jsme v Saigonu

Unaveni, zniceni a ospali. Je tady 23.15, coz je pro nas hluboka noc (normalne chodime spat kolem desate). Takze dobrou noc.
2Roses jdou na kute.

23.5.06 = 55/55

Tak vcera to byla presne polovina nasi cesty, 55 dni, jeste jednou tolik a jedeme domu.

Sedim/lezim tady v houpaci siti, posloucham splouchani vln, v pauzach
mezi psanim koukam na more a premyslim. Je vubec mozne, abychom zazili
jeste jednou tolik ? Prijde mi to neskutecne, uz drive jsme se s B.
bavili o tom, jak moc nas zazitky nabilo 3 tydenni cestovani po
Spanelsku a kolik jsme toho videli. Ted to je 55 dni a dalsich 55 nas
jeste ceka, to snad ani nejde :o). Jake to asi bude potom doma, nebude
nam (po nejake dobe) Praha mala ?
Pri prilezitosti 'velke pulky' jsme s B. otevreli balicek, ktery jsme
dostali darem od TJ a Ivci. Meli jsme to pouzit v pripade psychicke
krize, ale nastesti zadne vetsi trable nenastaly (tukytukytuky) a my
nechteli cekat dalsich par let az nejake manzelska krize nastane.
Nekdy v Thajsku jsme se tedy rozhodli, ze balicek otevreme v polovine
cesty (pokud do te doby nezazijeme krizi).

Nedockave jsme tedy rano pri snidani roztrhli oranzovou obalku, ktera
do dneska odpocivala v kapse meho batohu, a vypadlo na nas pexeso !
Vynikajici prekvapko !

Vcera jsem vecer vrcel, jak uz me ty karty
nebavi (mozna je to tim, ze porad prohravam, B. je strasny karbanik),
ze je potreba koupit v Saigonu nejaku hru. A uz ji mame, a uz je tady
a uz se na ni tesime. Bylo to prijemne otevrit si darek z Cech

Plantaze s dracim ovocem

Sedime zrovna v autobuse a uhanime smerem Saigon (jinak take HCMC -
Ho Chi Min City) a zrovinka projizdime kolem mist, kde se pestuje
dragon fruit (takove ruzove legracni ovoce, jednou jsem to fotil,
uvnitr je to bile s cernymi zrnicky). Je to takova kaktusoidni
rostlina, mistni jich nekolik uvazou k cca. 1 m vysokemu kulu a nahore
pak vytvori takovou jakoby palmu (puvodne jsme mysleli, ze je to mala
palma, pozdeji jsme si povsimli, ze ten kmen je nejaky divny). Po
koncich tech jako-kaktusu jsou zlute kvety a nekde se uz objevuji male
plodiky. Na ulici tady maji tech ruzovek plne kose a jsou jich tady
stovky.

Mui Ne

V MuiNe bydlime u more, v jednoduche chaticce a jsme tu sami. Nikdo

jiny tu neni, jenom ja a B. Presto se to tady rodince nejak vyplati.
Maji tu asi 15 pokoju, nejak (nic moc) tady vari, zajistuji vylety
atp. a je jich na to asi 12, od babicky po malou holcinu. Vetsinu casu
travi vsichni u televize a cumakuji, houpaji se v siti, koukaji na
more. Nechapu z ceho zijou.
Zpet k MuiNe - maji tady more, velky vitr (da se tu surfovat s
plachtou, bez plachty, s padakem) a nekolik prirodnich zvlastnosti.

Prvni z nich jsou pisecne duny, jedny jsou s bilym, jine s rudym piskem a oboje jsou nadherne. Vstali jsme velice brzo a lehce po 5 ranni uz s nami dzip uhanel k rudym dunam.

Vychod slunce byl nadherny, kolem 5.40 uz byl videt cely slunecni kotouc a krajina vsude kolem byla nadherne cervena (kde byl pisek) nebo syte modra (kde byla obloha nebo more). Po dunach se da taky jezdit na kusu linolea, takze tam vsude kolem vas pobihaji deti a pobizeji vas k ¨Slide down¨.


Nasledne jsme videli miniaturni verzi Grand Canyonu v US, tady tomu rikaji Cerveny Kanyon, nic tak velkeho.

Dalsi v poradi bylo sladkovodni jezero se spoustou lekninu a u nej
jsou zase pisecne duny, ale tentokrat s bilym piskem.

Kdyz jsme se vysplhali nekam na vrchol toho obriho piskoviste, moje hodinky (co
jsou jak naraznik od Volva) ukazovali 8:49 a ja mel pocit, ze jsme na Sahare a je prave poledne.

Neuveritelna vyhen, horky pisek, slunce
zhnulo jako blazen a ja si uvedomil, jak moc bych chtel videt
opravdovou Saharu nebo Kalahari, protoze jak tam muzou zit lide,
neskutecny. Chvilku jsme tam pobihali a fotili, obdivovali pohledy
vsude kolem nas, ale pak nas horko donutilo otocit se a zatroubit k
ustupu.
Puvodne jsem premyslel jak tam zustaneme dele a udelame super fotky,
ale po par minutach mi dochazelo, ze budu mit hlavu na tvrdo (jako
vajicko), pokud hned nevypadnem.
Dalsi v poradi byla rybarska vesnice, resp. pristav, kde na pisku pod
striskou sedelo spoustu zen kolem velke hromady musli, oteviraly je,
obsah hazely na jednu stranu, skorapky na druhou. Jinde kuchaly velike
sepie, cistily krabaky...V takovych chvilich jsem rad, ze muj hlavni
nastroj je klavesnice.

Potom pochod sladkovodnim pramenem k jeho zdroji, potok byl doslova
horky, velmi melky, kanonek a okolni steny male, nicmene krasne
zbarvene.

Cely nas vylet koncil asi v 12.30 (tj. asi 7,5 hod.) a vjemu, barev,
tvaru a zazitku mame zase na nekolik tydnu dopredu.

Co se tyka barev na vsech fotkach v clanku, tak presne takhle to vypadalo.

V Nha Trang...

...nic neni. Je tam pekna mestska plaz, tj. ulice, ulice, ulice a hned pak je pisek a more. Muze to byt prijemne bydleni, ale jinak nic moc.

Vrcholnym zazitkem v tomhle meste byla ta pivnice (viz nekde nize) s
dobrym pivem. Kolem Nha Trang je spousta ostrovu ( 70 a neco) a ma to
byt nejlepsi misto na potapeni ve Vietnamu. B. ale stejne jeste nema
kurz a ja si hodne navyknul sdilet zazitky (dobre i holt nekdy zle) s
ni, takze pockame do Thajska a pokud se B. spravne vyspi (tj. dobre si
to rozmysli), tak si udela kurz a pak se tam budem potapet, az nam
narostou zabry ( v podstate nez odjedeme :o). Mluvili jsme s lidma, co
si tam kurz delali, mluvili o viditelnosti 30m (neuveritelna vec pro
nekoho, kdo se noril v tmavych chorvatskych vodach), o zelvach,
mantach a zralocich, nocnim ponoru... Nejak me to znovu potapecsky
nabilo, uvidime :o), jestli to dopadne, muzem mit cca. 20 dni jenom na
potapeni a jih Thajska.
Jeste k Nha Trang, neco tam prece jenom je - je tam velky bily Budha,
sedi na kopci a uziva si vyhledu. Musim mu slozit poklonu, ze tam tak
sedi a vydrzi dlouhe hodiny(dny a roky) bez pohnuti i v tom hroznem
vedru (ja mel celkem dost, kdyz jsme tam s B. lezli, B. mela uplne
dost...). Inu Budha.

Sul, kterou jsme nevideli

Z Nha Trang jsme na motorce vyrazili na puldenni vylet na solna pole.
Podle vseho je to velice fotogenicka vec, takze jsme si lestili
objektivy a tesili se na akci. Bohuzel, nic se nekonalo, pole jsme
sice videli, byly to ale jenom velke zavodnene plochy, zadna sul
nebyla videt, nikdo tam nechodil s kosiky plnymi soli pres rameno,
proste nic. Zklamani bylo velike, ale pozdeji nam nekdo rekl, ze neni
sezona, ze kdyz prsi, tak se sul netezi. i to je mozne, vcera byla v
noci neuveritelna bourka, ale ta sul tady (v Nha Trang) ma zivit pres
4000 lidi. Tak nevim.

Nas prvni hotpot

Tak jsme spolu s B. pres 7 let a jeste jsme spolu nemeli hotpot, je to mozne ?
Je. Uz drive jsme videli jak si v restauracich i v poulicnim
obcerstveni lide pochutnavaji kolem dokola velkeho hrnce, co stoji na
stole a vybiraji z nej dobroty.
Dneska jsme to vyzkouseli i my.
Je to skutecne velky hrnec, ktery stoji na malem varici, a kde bubla
voda (takove jako fondue). Hrnec ma krome poklicky kolem dokola i
velky limec, kde jsou naskladane ruzne objednane dobroty - nas mel
krevety, kusance lososa, veprove srdce, hovezi maso, chapadylka a
spousty zeleniny a bylinek. Ve vode uz byly pripravene ruzne suroviny,
takze pak se tam "to" na limci nahazelo a udelala se chutna polevka.
Vedle byly pripravene nudle, ktere se daly do misky a vyvarem s masem
a pochutinami se zalevali.
Bylo to uzasne.
Tim lepsi, ze jsme vcera objevili restauraci, kde maji vyborne nemecke
pivo (a provozuji tam i hotpot). Ochutali jsme jak "yellow beer" tak i
"dark beer" a oboji bylo velmi, velmi dobre pivo evropskeho typu (po
333 beer, Lao beer, Tiger Beer, Singha Beer, Bia Hoi, Halida Beer a
dalsich minoritnich pivech - tohle pivo bylo suverene nejlepsi co jsme
tady pili, vynikajici zalezitost - mel jsem 2,5 a pletou se mi
klavesy...).
Vecere byla bohata i na hlasky, treba:
"Uz mi nefungujou hulky", kdyz jsem po prvnim pivu nedokazal ulovit
nudle v polevce nebo
"Uz jsem precpana", "Ja taky, ale stejne jim to vsechno snime".
Bylo toho vic, ale uz si to nepamatuju, to pivo je silne...
Tak to je asi prispevek pro kolegu, ktery si mysli, ze tady jenom
zereme :o) a tlacime neco do krku. Ano a bavi nas to :o))))

Tezba pisku

Tak takhle nejak se na rece v Hue tezi pisek. Dojedou lodickou doprostred reky, spusti kyblik a ze dna vyzvednou pisek. Opakujeme az nez se lod temer potopi. Pekne rucne... Lodicek tam jezdi spousty, az se jednou nekdo dozvi, ze existuje bagr, bude pohroma.

Lidska prace je tu velice levna...