Fotky z Expedice

jsou tady.

A uz jsme doma !

Tak dneska rano v 8.10 s nami male letadelko z Vidne buchlo o
pristavaci plochu v Ruzyni. Je to sila, ten nas svet, tak ho zname a
prece je tolik novy a musim se vsude rozhlizet a rozhlizet.

Expedice Asie 2006 skoncila, jestli nekomu budou naaahodou chybet moje
potencionalni, obcasne prispevky a komentare, budu je ode dneska davat
na nas rodinny web (kdo nezna adresu a znat chce, dejte vedet). Psani
me zacalo cekem bavit, tak uvidime.
Diky za vasi pozornost, komentare, prispevky a nazory.
Cao 2Roses

Rozhovor

Je legracni delat rozhovor s B., kdyz sedi vedle vas u pocitace, ale pak se to nemusi prepisovat :o)

7:53 PM Bara: caooo Petactu milactu jakpak se mame? tesime se domu?
Petr: svedime (jsme pokousanej od nejakejch blech nebo co...)
Bara: a tesime?
7:54 PM Petr: jj
Bara: jojo ja taky. MOC na co se nejvic tesis? krome rodinky a pratel
7:55 PM Petr: klid :o)
Bara: klid jsi mel v Sape, na ostrovech, v pralese.... vzpominas?
Petr: klid bez presunu bez baleni bez stresiku, ze nam nekdo slohne pas atp.
7:56 PM Bara: rozumim
7:57 PM Petr: tak co jake to bylo ?
7:58 PM Bara: bezvadny, narocny, prinosny, smutny, inspirujici...
7:59 PM Petr: co nejake top ? nejlepsi jidlo ?
Bara: nemam jedno, jejich vic: top krabak a top thajska polevka v Phnom Phenu
8:00 PM Petr: nejlepsi zazitek ?
Bara: taky neni jen jeden...
8:01 PM Petr: no a jaky ?
Bara: pratelstvi s Kavitou a Loganem, ryzova pole v Sape
8:02 PM duny v Mui Beach
Petr: uvedomila sis neco ?
8:03 PM Bara: jeste prosim doplnit k predesle otazce pozorovani zivota v Hanoji v 5hodin rano...v zivote jsem nevidela tolik lidi, kteri s radosti cvici, tancuji a uzivaji si pohybu
8:04 PM Petr: takze ? kdyz jsme odjizdeli, rikala jsi, ze si mozna neco uvedomis ?
Bara: no a uvedomila..trosku neco jineho nez jsem na zacatku nasi expedice ocekavala
Petr: ???
8:05 PM Bara: uvedomila jsem si, ze se mame zatracene dobre, ze bychom meli myslet na druhe
Petr: :o)
Bara: ze bychom meli pomahat, jakkoli, cimkoli kapka ke kapce a je z toho more :o]
Petr: ty asi ctes to co pisu ne ?
Bara: ja jsem tvuj prvni a nejvernejsi a asi nejoddanejsi ctenar :o]]
8:06 PM Petr: :o) co treba strach, bala ses nekdy ?
Bara: jo hodne pri ruznych presunech kdyz byla bourka
8:07 PM kdyz jsme byli v muzeu S21/neco jako koncentracni tabor/ tak nejak jsem si uvedomovala vic blizkost smrti..nebo smrtelnosti
8:08 PM Petr: cestovala bys dal ? kdyby ti to ted nekdo nabidnul ? Bara: za urcitych podminek ano8:09 PM Petr: a za jakych ?
Bara: posadka: ty, dostatek financnich prostredku(se svabama fakt nejsem a nikdy nebudu kamaradka), cil destinace mimo Asii no a max. na 2-3mesice
8:10 PM Petr: co ti nejvic chybelo a na co se nejvis tesis ?
Bara: rodina a pratele a na ne se nejvic tesim
8:11 PM taky se tesim na cistou postel
Petr: co ti bude nejvic chybet z cestovani, v nasem normalnim zivote ?
Bara: kazdodenni vyzvy...
8:12 PM ale to si v nasem normalnim zivote taky dovedu UZ TED predstavit jenom se musim vic snazit
8:13 PM Petr: me budes chybet ty :o(, v nasem normalnim zivote si te tolik neuziju, cestovani s tebou mi bude chybet
Bara: no to mas pravdu, na tebe jsem uplne zapomnela...bylo mi cti s tebou cestovat, moc jsem si to uzila
8:14 PM Petr: kam pojedem priste ?
Bara: Kuba nebo Jizni Amerika
8:15 PM Petr: por que ?
Bara: proc ne?
Petr: pro jo ? proc ne nekam jinam, treba na Karlstejn ?
8:16 PM Bara: na Karlstejn taky muzeme zajet, nejsem proti, ale to mame sfouknuty za vikend
8:17 PM myslim, ze Latinska Amerika je uplne jinej svet nez ten nas, dalsi stripek do nasi sbirky..dalsi vyzva, dalsi inspirace
Petr: co myslis, ze nastane, az se vratime ? jak se zaclenime do spolecnosti ?
8:20 PM Bara: jak jsme si ted behem naseho 4mesicniho putovani proverili, jsme velice flexibilni tvorove..takze zaclenime. Nemyslim si ale, ze budeme zit jako drive..neco se zmenilo, tezko se to vysvetluje. ale je to tak
8:21 PM Petr: nejaka vesela historka z cestovani ?
8:23 PM Bara: nasmala jsem se hodne, netusila jsem jak si vtipnej...ale vzhledem, k tomu, ze mam pamet jako slon, tak ted rychle si na nic nevzpomenu
Petr: no to jsem jako neslysel ... jak netusila, ale to vyridime pozdeji
8:24 PM a na zaver, na zaver nejaky vzkaz nasim loajalnim ctenarum
8:27 PM Bara: uzivejte zivota naplno, je to vsechno NAOSTRO (zadna opakovani se nekonaji) a pokud zrovna mate chut cestovat, vzhuru do toho a samozrejme moc si vazime vaseho drahocenneho casu, ktery jste venovali ctenim a prohlizenim nasich stranek. DIKY
8:28 PM Petr: OK, over and out

Citat ze "Vzkriseni"

Celkem nadcasove, neprijde vam ?

"Petrohrad, kde uz dlouho nebyl, na neho celkem pusobil obvyklym fyzicky povzbudivym a mravne otupujicim dojmem. Vse je tak ciste, tak pohodlne, pekne zarizeno a hlavne lide jsou mravne tak nenarocni, ze vam zivot pripada nesmirne lehky."

Procaaaa

a jsme zase v Bangkoku...

Live8live.com

Dneska byl v televizi na MTV zaznam z lonske serie koncertu Live8 (Live Aid) a protoze nam, pro zmenu, prselo, lezeli jsme u telky a cumakovali. Jednalo se o globalni akci, konalo se to po celem svete, od Tokya, pres Londyn , Berlin po spoustu jednotlivych statu USA. Cilem bylo ovlivnit jednani clenu G8 a odpustit dluh tusim Africe (ale bylo to mozna celkove o zemich tretiho sveta).
Soucasti bylo krome vystoupeni cele rady zpevaku a skupin taky vysvetleni situace, problemu a moznych reseni (v mezich koncertu).
Nicmene videli jsme taky neco, co me, asi naposledy na nasem putovani, primelo vzit do ruky 'Psiouse' a psat.
Mozna to bylo znasobene i tim, ze jsem mel predchozich nekolik hodin svuj dlouhy nos zaboreny do knizky o budhismu a pokud to nevite, podle budhismu je zivot utrpeni. Pokud ne fyzicke (jako stari, nemoci, hlad atp.), tak dusevni. A urcite vsichni vite, stejne dobre jako ja, jake to je touzit po necem, jak vam to leze na rozum, to 'Ja bych chtel...'. Jak to ve finale otravuje zivot.
Pak taky nenavist, hnev, zast, pretvarka, lzi, vztek, pomluvy (ale to vsechno vime, zname a ucime nase potomky, ze se to nema, ne ? Takze nic noveho, tohle vsechno prece dodrzujeme).
To byla ta spatna zprava, zivot je utrpeni. Ta dobra je, ze se toho utrpeni da zbavit, 'jenom' je treba se chovat urcitym zpusobem (no, je to malicko slozitejsi :o)
Ale proc to tady zminuji, podle knihy je Budha, tj. osviceni, pravda, nekonecna moudrost a laska, v kazdem z nas. Jenom se nemuze projevit, diky tomu jak zijeme.
Pravdu nemuzeme hledat nikde jinde, je v nas a at je jakkoliv hluboko, pod nekolika zamky a nanosy kazdodennich starosti, problemu a tuzeb stejne tu pravdu zname.
Vime, co je spravne a co spatne, ale nekdy nechceme ztratit tvar, nekdy to pokladame za zbytecne, nekdy nad tim nepremyslime a nekdy je nam to proste jedno. Jsou prece dulezitejsi veci, ne ?
No prave...
Zpet k Live8. Dva klipy, 'reklamy', spis anti-reklamy.
Oba velice jednoduche, nicmene genialni a velice, velice pusobive (cisla nejsou presne, ale radove vam to da predstavu).
Predstavte si nasledujici obrazy z domorode Afriky.
Nekde uprostred savany je rotoped a na nem pomalu slape cerny muz v zahaleny nekolika cary platna.
Objevi se udaj o tom, kolik obyvatele vyspelych statu rocne plati za fitness. Rekneme 50 miliard (!) dolaru.
Neuveritelne vyhubla cernosska zena stoji nekde pred chatrci na osobni vaze. Naklady na diety - 80 miliard dolaru.
Maly hosik se smutnyma ocima a drzi pres ramena golfovou hul, zase nekde uprostred prachu, pouste a bidy. Naklady na sportovni vybaveni - 120 miliard dolaru.
Luxusni hodinky na ruce masajskeho valecnika (pera na celence, barvy na tvari, ostep). 60 miliard dolaru.
Skupina otrhanych, smutnych africanu a jeden ma na nohou nove bile, svitici adidasky. 60 miliard dolaru.
Cerna zena s nalicenou tvari nekde pred chatrci. Naklady na kosmetiku - 90 miliard dolaru.
A zaverem udaj - 500.000 USD muze rocne zachranit 50 tisic lidi pred smrti. Ne, ze nemaji kde bydlet. Ne, ze nemaji co na sebe. Pred smrti.
Vsechno to vypadalo tak nemozne, neuveritelne absurdne, smutne, zbytecne.
Utracime za blbosti. A reklamy, nase touhy a potreby si delat (docasnou) radost za nase tezce vydelane penize, cely ten nas system, na kterem funguje trh, nas v tom podporuje.
'Delame praci, ktera nas nebavi, abychom si koupili veci, ktere nepotrebujeme'. Pamatujete si to ? Uz jsem to jednou pouzil a sem se to zase pekne hodi :o).
A jestli si myslite, ze se to zrovna vas netyka, ze to neni vas problem, ze vy ty penize nemate...Tak napocitejte do 10 a vratte se k tomu odstavci o pravde a budhismu.
Tyka se vas to, nas vsech se to tyka a my vsichni ty penize, prostredky a cas mame. Jsme to my, co pomahame vytvaret ty statistiky, kolik kdo za co utrati.
A je to nase povrchnost a lhostejnost, ktera primo ci neprimo pomaha tomu, co se deje treba v te Africe.
Nam totiz zdaleka, zdaleka nejde o preziti, nam jde o to, mit se lepe, zit ve vetsim pohodli a vetsim luxusu.
Takze, let's face it - je to i nase chyba.

Druh klip, ktery se mnou otrasl, byl nasledujici.
Na obrazovce se objevil Brad Pitt a lusknul prsty.
Zmizel a vystridal ho George Cloney. Totez. Lusk.
Claudia Schiffer.
Lusk.
Bono.
Lusk.
Elton John.
Lusk.
Kazde tri vteriny...
Bob Gedolf.
Lusk.
Naomi Cambel.
Lusk.
...zemre v Africe dite.
Robin Williams.
Lusk.
Kazde tri vteriny zemre v Africe dite na nasledky hladu nebo nemoci.
Lusk.
Desive...
Deti, ktere pro nas tolik znamenaji, tolik nam na nich zalezi a tocime pro ne svetem.
Deti, ktere jsou pro nas zdrojem radosti a my pro ne zijeme...
Umiraji.
Kazde tri vteriny.
Diky tomu, co delame, resp. diky tomu co nedelame.
Ted...ted...ted...ted...

Staty G8 se v roce 2005 dohodli na odpusteni dluhu a zdvojnasobeni castky pro pomoc zemim tretiho sveta.
Ale to nestaci. Je potreba delat vic a kazdy, kazdy z nas to muze zmenit.

Kruh se uzavira

Tak za par hodin jedeme smerem Bangkok, uz se vracime.
Nase expedice se chyli ke konci a ja mam pocit, ze bych mel nase putovani pomalu nejak uzavrit.

Kdyz jsme si pred skoro 4 mesici vybrali cervenou pilulku a dobrovolne tak opustili Matrix, ktery nas normalne obklopuje, stejne jako Neo jsme netusili, do ceho jdeme a co nas tady ceka. Zacal pribeh jak z pohadek tisice a jedne noci.
Nejprihodnejsi nazev by byl asi '2Roses v risi divu' - snad nebylo dne, kdy bychom uzasem neotvirali oci, nepozvedavali pokleslou celist nebo prekvapenim prestavali mluvit. Nekdy jsme se bali, nekdy jsme se radovali, nekdy nam byla zima a nekdy horko, nekdy jsme se smali a nekdy zadrzovali slzy.
Poznali jsme nove pratele a kamarady, nekdy se nam styskalo (dokonce jsme zpivali hymnu) a nekdy jsme se bali a nekdy nam nebylo uplne nejlepe.
Ale celkove, celkove to byla pohadka.

Vzdyt pohadka neni jenom ta prijemna cast - hostina, princezna a pul kralovstvi k tomu. Pohadkovy pribeh ma i neprijemne stranky. Pohadka jsou Honzovy bolave nohy, Petrova (:o) sluzba v pekle, bolave bricho psa, co sezral Pejskovi a Kocicce jejich dort, pohadka je souboj s drakem a probdene noci s jezci kuzi pri cekani na ptaka Ohnivaka.
Ani rok vypraveni, rozmluv, prohlizeni fotek a diskuzi nedokaze zprostredkoval primy zazitek a ja bych si z celeho srdce pral, abych kazdemu z vas mohl jako darek privezt kousek osobni zkusenosti. Protoze to, co jsme videli a zazili, to o cem jsme diskutovali a premysleli, nas, stejne jako Nea, navzdy zmenilo. Zmenilo to nas pohled na svet, na problemy, na zivot, na stesti a lasku. Ale vetsina pohadek ma stastny konec a ta nase nastesti neni vyjimkou.
Vracime se domu.
Vracime se domu a mne prave v tenhle okamzik vlhnou oci. Nedokazete si ani predstavit, jak silny vyznam to slovo "doma" postupne ziskalo. Vzdyt doma je rodina, kamaradi, chlad dlazdicek v nasi koupelne a barva nasi kuchyne. Doma jsou nedelni snidane a zpev ptaku za oknem, doma jsou zvuky tramvaji a metra, dlazba a veze Prahy, doma je vic nez slovo. Doma 'voni', doma je misto, ktere mate ve svem srdci navzdy.
Expedice Asie 2006 konci a i kdyz uz planujeme nove vypravy, ted se vracime domu.Uz bylo nacase. Brzy navidenou.
Petr & Bara, 2Roses.

Pohov, vsechno je OK

To byste neverili - vcera jsme jen tak pro kontrolu poslali do agentury, kde jsme kupovali letenku, jestli je vsechno v pohode a jestli nase datum odletu plati. Pred asi 15 minutami jsme si v mailu precetli, ze datum naseho odletu z Bangkoku je 30 zari...
Hned jsme vyhledali ten canc papiru, na kterem mame z Austria Airlines potvrzene datum odletu a poslali vsechny mozne kody rezervace, ktere jsme tam nasli (coz je asi polovina toho papiru, je tam strasne kryptickych kodu...).
A vzapeti jsme poslali mail rodicum, aby to overili u aerolinek, pomoc, chceme domu atp.
Za par minut nam doslo z agentury, ze je vsechno v pohode... Ke vsemu pak prestal na chvilku fungovat Gmail, takze jsme museli poslat zpravu, ze je vse OK z Yahoo, no chaos !

Bylo to pernych 15 minut, mame chut se jit opit (a to se tady z nejakeho duvodu neprodava alkohol).

Caj podavany po indicku

Rano moudrejsi vecera

Tak v jinem pokoji (dale od generatoru), po prilivu a s jinym pocasim
se nam (resp. mne, B. uz se to tady libilo hned po prijezdu ) tady uz
libi.
Prepnul jsem na extremni "power safe" mod - jime, spime, valime se na
plazi, plaveme, cteme, poslouchame hudbu (B., ja nemam na cem). Relax,
kompletni relax, uz nechci videt zadny vodopad, jeskyni natoz chram.
Odjizdime ve ctvrtek, rano v patek bychom meli byt v Bangkoku. Do te
doby se asi nic dit nebude, maximalne doctu nejakou knizku (mame toho
hafo, zbytek Tolsteho, jeste neco z Kambodzi, knizky o joze, budhismu,
hinduismu, islamu...).
Zatim.

Logan, Kavita & kids we miss you !!!

S nasi singapurskou rodinkou jsme se rozloucili temer doslova v
slzach. Bylo nam s nimi moc a moc prijemne, bydleni u nich nam tak
pripomnelo domov a jeho pohodu a klid...
Budou nam chybet, Kavita s jeji veselou povahou a vyrecnosti, sectely
Logan, Rubenek a jeho yoyo i Lavinka s oblibenou knizkou "Everybody
poops" (to by clovek neveril, o cem se prodavaji obrazkove knizky pro
deti).
Kdyby alespon nebyli tak daleko...
Kavita nicmene vypada hodne nalomene s tim, ze se za nami prijede
podivat a mozna, diky tomu jak se v Singapuru zije, prijedou vsichni a
budou u nas ucit anglictinu nebo tak neco.
Stejne uz jsou rozhodnuti vypadnout (chteji vic zit, uzit si deti a
zajistit jim prostor, detstvi, ne jen uceni a uceni), takze je potreba
je od Australie (kam maji behem 2-3 let namireno) vhodne nasmerovat do
Cech. Po nasich rozhovorech se tam podle meho moc tesi a to videli
jenom fotky a poslouchali nase ody na CZ.
Uvidime, chybi nam, chybi nam, chybi nam :o(.

Railay beach, Krabi

Rano jsme dorazili na misto zminene v nadpisu a musim rict, ze nas to
celkem zklamalo...
More je bahnite, pisek po zakroku tsunami asi nekam zmizel...
Misto samotne je krasne, skaly tu cumakuji z more, rostou tu palmicky,
pocasi celkem ujde, ale proste...proste to nejak neni ono. Chystali
jsme se sem s myslenkou, ze tady budeme zbytek pobytu, utratime
spoustu penez a budeme se rozmazlovat. Posledni pokoj v hotelu (ktery
je jinak moc hezky) je situovany pobliz generatoru, ktery vesele (tedy
spis smutne) huci a huci...
Uz se nam moc nechce nekam zase cestovat, ale uvidime, mozna vidina
prijemnejsiho prostredi bude silnejsi.

Phuket

Tak jsme s B. dorazili i s nasima domeckama na zadech na Phuket. Za normalnich okolnosti bychom se tomuhle mistu asi vyhnuli, ale letenky ze Singapuru byly za velmi rozumnou cenu.
Je to tady skutecne VELMI turisticke, takze zitra mizime smerem Krabi.
Pocasi zatim dost nic moc, prehanky a zatazeno, na plaze holt nejak nemame stesti.
A navzdory tomu, ze jsme si mysleli, jak moc usetrime za jidlo (protoze uz nebudeme v Thajsku vubec jist, po te, co nas v Singapuru vycpavali od rana do vecera), jsme sli rano na snidani :o).
A mozna pujdem i na veceri !

Obrazkove silenstvi

Maje cas a volno, doplnili jsme s B. spoustu fotosu.
Podivejte se na :
Uvahy o cestovani a podnetech
Vietnamska valka
Angkor
Angkor den 2
Angkor den 3
Angkor vysvetleni

Nove prispeveky (zpetne):
Posta a kostel v Saigonu
Co ti elektrikari nedokazou...
Caj v Cameron Highlands

Mesita v arabske ctvrti

Jak me vidi B.

Posledni vecere s adoptivni rodinkou

Dneska byl posledni vecer, co jsme travili s nasi adoptivni rodinkou. Vypravili jsme se tedy, jak jinak, na jidlo.

V cinske restauraci jsme tedy videli, resp. sezrali toho slibovaneho velkeho krabaka. Byl ze Sri Lanky a byl skutecne...velky. A velmi, velmi dobry.

Jinak k jidlu nic noveho (coz neznamena, ze to nebylo moc dobre) - tofu (ktere chutna uplne jinak nez v Praze), smazena ryba, krevety, ryze, takova spenatoidni zelenina.


A par Tygriku. Naposled, kdyz nas strejda vezl do Malajsie, objednal pro nas pivo a po dvou litrovych lahvich se dvakrat zeptal, jestli jeste nechceme. Dvakrat jsem mu rekl, ze ne, ze mam dost. Potreti uz se neptal a rovnou objednal dalsi :o).

Doplneni fotek

Doplnili jsme fotky k nasledujicim clankum, enjoy !

Mui Ne
23.5.06 = 55/55
V Nha Trang
Navsteva muzea
Nakup kafe
Uz jste nekdy jedli rizek hulkama ?

Hosik s bublifukem (foto by B.)

Botanicka zahrada

Tak jsme tady sli i do botanky, je to jako veliky rozlehly park a oni se zas tak moc snazit nemusi, aby jim tam ty veci rostli, tady v tomhle podnebi roste vsechno samo :o). Ale je to cele (krome orchideji) pod sirym nebem a v jezirkach plavou krome kapriku i zelvy.
Nasleduje mala smrst obrazku :o)

Mangosteen

Legracni vec, tenhle mangosteen - vypada jako maly granat, s vrtulkou nahore i dole.
Kdyz ho odjistite, tj. sundate vrtulky a duzinu, vevnitr je to stavnate, sladke a osvezujici.
Vyborny granat.

Co se nasi vahy tyce...

Jenom abychom predesli zbytecnym otazkam typu "Zhubl(a) jsi ?".
1/ Na dovolenou se nejezdi zhubnout (krome vyjimecnych pripadu), tim spise na honeymoon
2/ Jime radi
3/ Je tady VSUDE super high-tech vymazleny jidlo
4/ Nastesti se nam vyhla nejaka vetsi otrava jidlem, popr. nejaka hnusna malarie atp. ( pricemz se sakra hubne, ale to nam asi doufam nikdo nepreje, ne ?)

K tematu se poji jedna singapurska zajimavost. Deti tady ve skole chodi na zdravotni prohlidky, to neni nic nenormalniho. Nicmene pokud jejich BMI (Body Mass Index, takovy ten nesmyslny udaj pomer vyska/vaha) prekroci urcitou hodnotu, indikujic, ze se z ditka stava burt, ditko musi
a/ drzet dietu
b/ behat (po skole obiha kolecka...)

Kdo me nejak blize zna, vi, ze jsem velky priznivec dobreho telesneho stavu, zdraveho kvalitniho jidla (do naseho sloziteho motoru se nevyplati lit spatny benzin) a pohybu.
Ale tohle je trochu moc, stejne to nefunguje, je to tu samy burtik, spis to ty deti od pohybu odradi. Pokud nekoho zajima, jak funguje detske mysleni a pristup k pohybu (a nuceni, kupovani malych behacich pasu pro deti atp.), vrele doporucuju GoAnimal (dole je odkaz na archiv newsletteru, konkretne tenhle clanek).
Obecne, co se prirozeneho pohybu tyce, z knihy "Play as if Your Life Depends on It" jsem se dozvedel asi to nejlepsi, co jsem kdy cetl.

Bye bye Malajsie

Tak uz jsme zase v Singapuru.
V Malajsii jsme pobyli kratce, cca. 10 dni, ale zeme se nam libila. Lide se uz zas tak moc pratelsky nechovali, ale mozna nase predchozi zkusenosti hodne zvedli meritko.
Priste je nutne jet na zdejsi plaze a ostrovy , jak uz jsem avizoval, nejakou tu pralesni zalezitost plus taky Borneo.

Melaka

Melaka byl v minulosti velmi dulezity bod, kdo kontroloval Melaku, kontroloval obchod s korenim a vubec vymenu zbozi.


Jeden monzun privezl Indy, kteri pockali na druhy, ktery zase poslouzil Cinanum. Obe strany spolu takhle menili zbozi a to prave v Melace. Nasledne, kdyz si Evropa vybudovala zavislost na koreni, se odtud vypravovali lode do Benatek.
No a jak to u podobnych dulezitych bodu byva, menila i Melaka casto majitele. Z puvodnich Malajcu, na Portugalce, kterym se nelibilo bohatstvi Benatcanu.

Nasledne totez, ale u Portugalcu :o), zacalo vadit Holandanum. No a pak to, jestli se nepletu to zabrala Anglie.


Vysledkem je zase smesice asijskeho, arabskeho a evropskeho vlivu, velice barevna, pestra, libiva.


V Melace taky vzniklo lokalni bojove umeni 'pentljak silat', ale to jenom na okraj, bohuzel (nebo bohudik) jsme to tam nepotkali.

Batu Cave

"Batu" znamena v tamil jeskyne, "cave" je anglicky taky jeskyne, takze je to takovy zvlastni nazev :o).


Objevena byla pred cca. 100 lety a uz tam z toho udelali velky hinduisticky chram. Je to tam sama socha, soska a buzek, pred jeskyni a jejimi asi 300 schody je nejvetsi stojici socha v Asii, jmeno boha jsme zapomneli, ono jich je tolik...


Jo a nahore v jeskyni se potuluji opice, lezou po sochach, kradou turistum veci a neslusne pokrikuji :o)

Kuala Lumpur

Prijet do Kuala Lumpur pred Singapurem, asi by nas to nadchlo. Takhle... Slovy Vlastimila Brodskeho v Babim Letu :" Shabby..", tj. neco jako osoupany, zasly. Ale opet, po dokonalem Singapuru je to asi skoro vsude.
Cestovatele nas tak trochu varovali, ze tam jsou Petrona's Towers, pak KL Tower a pak uz asi nic (krome jidla a nakupu...). Takze jsme prohledli zminene veze, Elisa nas provezla mestem a pak jsme uz jenom jedli :o).
Jeden den jsme meli cinskou hostinu v sesti, vyborne dobroty. Druhy den nas Elisa vzala do kramecku, ktery je 24 hodin otevreny a uzasne vari kombinaci indickeho, malajskeho a arabskeho jidla.
Meli jsem "jenom" palacinky, ale asi 4 ruzne druhy (bohuzel jsem nevzal fotak, myslel jsem, ze jdeme "jenom" na veceri...). Celkem maji ruznych druhu palacinek asi 8 a tim nemyslim ruzne prichute - kazda vypada jinak, kazda chutna jinak. Jedna byla silnejsi dole, bila jako snih a okraje obracene nahoru, namacela se v mlece. Druha byla tlusta, s vajickem, na slano, ctverhrana. Treti takova moucna, s kari, fazolovou kasi a cili. Ctvrta byla zlaty hreb - asi metr dlouha (!), hodne do tenka vyvalena a vypadala jak kuze z prasete. Polozili to pred nas a na dotyk ta vec praskala a krupala, skutecne to vypadalo jak kuze, bylo to tak velke, ale chutnalo to bozsky, na sladko s kondenzovanym mlekem.
No, tak to byl nas pobyt v KL, veze a palacinky :o).

Passion fruit

Dva pohledy na Petrona's Towers

Lupnout si Tygrika

...neznamena jit na lov, jak se mnozi domnivaji, ale dat si pivko. Tiger Beer, asi druhe nejlepsi pivo, co jsme tu pili, vareno v Singapuru.
Vcera jsme meli tak spatne ubytovani, ze jsme si lupli Tygriky dva, abychom usnuli. Nasledne nam doslo, ze by mozna bylo levnejsi si priplatit za klimatizaci :o))). Ale co, "...docvakli jsme Tygriky a vycistili zubaky...", jak rekla B.

Usmev po ranu

Neni nic lepsiho nez se po probdele noci (kdy je hrozne horko, neda se
spat, lovite komara, snazite se zabit blechu so vas pokousala,
zacpavate si usi pred hlukem z ulice - World Cup je, bohuzel i tady, s
celym tim casovym posunem..., stejne jako jezdi motorky, popelari a
auta) probrat z mrakot, a videt, jak se na vas usmiva Vase krasna
manzelka (ktera si noc protrpela stejne jako vy :o))).
Usmev po ranu doporucuji 2 z 2Roses.

Vase komentare na nasi hlavu

Opet neni mozne jinak nez vam podekovat za vsechny vase prispevky. At
uz v podobe komentaru na nasem blogu, E-milem nebo chatem, je vyborne
s vami komunikovat.
Casto pisete, ze nase stranky vas nuti premyslet, stejne tak
premyslime my o tom, co nam davate vedet vy.
Diky moc za vasi prizen :o), jinak adresu naseho cestovaciho blogu
muzete klidne dat komukoliv, neni to nic, co bychom drzeli v tajnosti.

Nove fotky

...(z KL, cajovych plantazi, Kanape, tj. Canopy Walk) budou nekdy v
pondeli, zpracujeme v Singapuru.
Uzijte si vikend, jdeme lupnout dva Tygriky.

2Roses jsou v Melace

Taman Negara skyta velke moznosti...Nicmene jsme tam byli pouze dve noci, tj. jeden plny den.

Nekolik minut po vstupu do dzungle B. prohlasila, ze je to jako kdyz
jela ve treti tride na tabore na vylet... Tak nevim.

V tak male vzdalenosti, jako jsme byli my toho clovek nic moc neuvidi
- cesticka vyslapana, kyticky utrhane, turisti ukriceni. Toz jsme
videli jenom hmyzaky, neco ptactva a opici. Na vicedenni cestu jsme
nesli, co si budeme povidat, mezi nami cestovateli, uz jsme nejak
unaveni.

V dzungli bylo neco, co se nazyva 'Canopy walk', tj. prochazka v
korunach stromu. Kdyz jsme tam zamirili, tak B. prohlasila 'Pche, je
to jenom 500m dlouhe' (ale pockejte, az uvidite jeji fotku, kdyz si
uvedomila, do ceho jde...tohle neni ten obrazek :o).

No a vzapeti jsme vylezli po zebriku do vysky 50 metru a meli po
takovych uzkych prkynkach s pletivem asi 1m vysokym, prechazet mezi
stromy. Jsou to takove stezky, ale ukrutne se to houpe a pod vami
takova mala fosinka, to pletivko, jinak nic.

Jste sice v korunach
stromu, ale nevidel jsem nic, ac jsem se dival jako ostriz (za mnou
urvani Rusove, pode mnou urvani Malajcii, prede mnou B., ta mlcela jak
hrob :o) to by to zvire muselo byt uplne vygumovane, aby tam zustalo).

B. mela s vyskou celkem problem, ale statecne to kousla, dala mi to
jako minidarek k svatku :o). Ono ji taky nic jineho nezbyvalo, zpet se
neslo dostat, cesticky mezi stromy jsou jednosmerky :o)


V parku maji byt taky tygri, tapiri, sloniska atp., ale tohle asi
uvidi ten, kdo se vyda na vicedenni trek do dzungle daleko od
civilizace (s pruvodcem...). Zkratka je to jako v Sape, ve Vietnamu,
cim dal clovek jde, tim mene lidi a tim vice mu to da.

S B. jsem se predbezne dohodl, ze az mi bude 40 (na 50 uz mame s B.
spolecny plan :o), pusti me, tak tam pojedu na tyden, jenom dzungle
(Praha-KL-5xdzungle-KL-Praha). Zadny pocitace, zadny mobily, zadny
zensky...Relax mezi moskyty. Kdo se hlasi ?

Nicmene dobra vybava bude treba, hodne se hodi takove ty kloboucky s
malou moskytierou, hmuzu je tam hodne. Clovek se po par minutach
kompletne zpoti, ale kompletne, tezce se dycha, vzduch jako v
pradelniku. Nas repelent jako by je pritahoval. Vysoke botky proti
pijavicim.

Ted uz jsme, po 6 hodinove ceste (porad nekam jezdime...), v Melace,
kde, jak vsichni tvrdi, to vsechno zacalo. 'To' = Malajsie. Zustavame
tady do nedele, potom jedeme zpet do Singapuru za Loganem, Kavitou,
Ruebenkem a Lavinkou (a hromadou zradla, uz to zive vidim). 6.7.06
letime do Thajska.

Vzkriseni

Jeste v Kambodzi jsme s B. smenili nejakeho pruvodce nebo co za jednu
knihu, kterou jsme objevili v hotylku.
To by nikdo necekal, prekvapive byla v cestine ! Uz tenhle fakt nas
zahral u srdce ( jako bychom potrebovali ohrivat...) a vzali jsme ji s
sebou na cesty.
Poradne jsem se zacetl az ted a byla to na moje rozpolozeni
neuveritelne zdarila volba. Je to "Vzkriseni" od Tolsteho.
Hodne se mi to libi a urcite vam tady jeste neco odcituju nebo okomentuju.

Taman Negara

Po celodenni narocne ceste jsme z hor Cameron Higlands dorazili do
jednoho z nejstarsich (mozna nejstarsiho) destnych pralesu na
svete...Taman Negara.

888 slov

Prave jsem docvicil svoji denni rutinu, sedim si tu venku v Cameron

Higlands, cvrcci cvrkaji, z mesity se nese vyzva k modlitbe, je
chladno a pomalu se stmiva.
Dneska jsme mimo jine byli i v budhistickem klastere, kde, jak nam
vypravel pruvodce se pred nekolika mesici neco stalo, jeden z mnichu
pocitil jiste schopnosti - zacal mit schopnost lecit a pomahat lidem.
U klastera byla velka fronta lidi, kteri se sem sjizdeji nejen z cele
Malajsie, ale i z Ciny.
Pruvodce mnicha zna a rikal, ze byval docela normalni a obycejny, ze
se skutecne stalo neco zvlastniho. Mnich nicmene kazde rano kolem 11
sejde z klastera, nikoho se nechce dotknout, jenom se diva, mluvi a
prekvapive pomaha a uzdravuje.
Jedna z pritomnych to komentovala tim, ze ten clovek ma jiste zvlastni dar.
Dar ? Jednoduche, ne ? Jednoho dne se probudite a uvedomite si, ze
umite cist myslenky. Velmi snadne.
Pripustme na chvili, ze podobne schpnosti existuji, potom je mozne, ze
se male mnozstvi lidi narodi s podobnou anomalii.
A co ten zbytek ? Pokud to existuje, a ja verim, ze ano, pak spis nez
dar je to dovednost dosazena tezkou, ale skutecne velmi tezkou
praci.Kavita mi v Singapuru pujcila prastarou knihu o joze, asanach,
dychani apod. Mimo jine se tam pise o hadi sile, cakrach, cestach a
bodech energie a naprosto prirozene take zminuji, ze po dosazeni
urcite urovne se objevuji u cvicence schopnosti vesteni, detekce
nemoci a jejich uzdravovani, videni minulych zivotu, levitace atp.
Autor to nicmene odbyl s tim, ze tady se jogin nezastavi, ale
pokracuje dal k dosazeni jeste neceho vyssiho.
Nejsem si jisty, o jake urovni autor mluvi, ale zcela jiste to nebudou
tydny, mesice, ba mozna ani roky. A take to nebude prochazka ruzovym
sadem, ale velka, nepredstavitelna rehole a odrikani.
Ono to zni jak mutanti z X-Menu, ale co kdyz je mozne se neco
podobneho naucit, resp. toho dosahnout ? Kolik z nas (Vas) by bylo
schopno si odrict ruzna poteseni, ktera zivot prinasi, jako dobre
jidlo, postel, vyvarovat se pohledu na peknou zenu (nebo muze, o sexu
ani nemluve :o) ? Vymenili by jste to vsechno za schopnost lecit,
mirnit bolest a pomahat lidem ?
Ja asi ne, resp. ja nevim, tezka vec. No a pak se divte, ze tech lidi moc neni.
Je taky nutne si uvedomit, ze pokud nekdo neco podobneho umi, jednak
se s tim nikomu nechlubi (proc taky, je na urovni, jakou my si ani
neumime predstavit, treba se s nami ani nedokaze bavit, resp o cem
taky...), takze 'vedecke' dukazy chybi, jednak mozna smeruje jeste dal
(a pak uz je mu zbytek sveta uplne ukradeny...).Strycek Kavity je
takovy maly cudlik s vetsim briskem, vezl nas do Kuala Lumpur a nerekl
bych, ze je nejak extra nadupanej. Ale s jeho manzelkou jsme si dlouho
povidali o hinduismu a ruznych bozstvech a ona zminila jednoho boha
(jehoz chram je kdesi hluboko v dzungli, v Indii) a ze ma schopnosti
plnit prani. Ale, kdyz tam chce clovek dojit, musi neco splnit, bylo
to priblizne neco jako - 3 mesice bastit jenom ryzi, pit vodu, na zenu
se ani nepodivat, nosit cerne jednoduche saty, spat na zemi a bez
polstare, proste se vyvarovat jakehokoliv poteseni. Potom dojedete
nekam do dzungle, travite dny v modlitbach a pak se tam vydate. Pesky,
bosky a v noci. Mluvime o skutecne dzungli, kde jsou porad jeste
tygri, sloni, hadi, milion hmyzaku atp. Take tam, well, kazdy
nedojde...
Kdo nejak k ranu dojde a ma prani a jeste se zvladne vratit, prani se
mu vyplni. Pry.
Nicmene Kavity strycek tam takhle sel. Nevim co si pral, neptal jsem
se, ale clovek proste citi uctu. I kdyby to bylo nanic, stejne
zvladnul hodne tezkou zalezitost.
Vetsina z nas ma problem denne cvicit, neprecpavat se nebo vstat brzo.
Chceme rychle reseni na bolest zad (nejlepe si vezmeme prasek), chceme
zhubnout bez namahy a nejlepe do tydne. Ze cvicit musime denne, je
treba se potit a k veceri si nedat knedliky, ale salat ? Moc prace, na
to se radsi vykaslu...
Nezvladame ani takhle 'jednoduche' ukoly, ktere vyzaduji nase
soustredeni, cas a usili, natoz neco tezsiho. Potom nam to holt asi
prijde nadprirozene.
Muslimove drzi Ramadan, mesic pres den nejedi a nepiji (jasne napucnou
se po zapadu slunce), aby si pripomneli, ze na svete jsou taky chudi
lide, co nemaji co jist. Zkuste to nekdy...
Kazda mince ma holt dve strany, neco za neco. A tak je to se vsim -
nekdo si pripada v praci nedoceneny, ale zase treba muze brzo domu a
ma cistou hlavu. Nekdo zase muze ohromit karierou, pozici a uspechy,
ale jeho okoli si, pokud nemaji podobnou zkusenost, malokdy plne
uvedomi, ze za tim stoji tvrda drina, prace do pozdnich vecernich
hodin, prace o vikendech a hlava plna starosti. Potom ma ten uspech
hned jinou prichut a ve finale je tuhle cenu malokdo ochoten zaplatit.
Takze je to vlastne stejne jako s tim mnichem, co umi lecit. 'Ma dar'
a hotovo. Ale on to treba neni dar, ale nasledek poslednich 35 let
narocnych meditaci, dusevnich i telesnych cviceni, rehole a odrikani,
nikdo jsme to nezazili, takze netusime, kam to muze vest.
A to, priznejme si, zas takovy dar neni. Stejne jako s karierou, je to obet.
Neco za neco, jenom na to casto zapominame. A z mesity uz zase volaji..

Caj v Cameron Highlands

"A tady vsude okolo je caj. Caj, samy caj. Jenom caj. Caj, caj a caj". Tak tohle byl komentar pruvodce, kdyz jsme projizdeli cajovymi plantazemi v Cameron Highlands. Stejne jako v Sape je rejze, tady je vsude caj. Cerny caj.

Byli jsme se podivat i v tovarne na zpracovani caje, vsude to tam nadherne vonelo :o).



Podle vykladu se nejlepsi cajove listky nachazeji na vrcholu rostlinky a caj je tam taky nejjemnejsi, neni tak ostry, vynika jeho chut. Pije se vyhradne bez mleka a cukru, jinak tu chut znicite.
Nize na rostline jsou hrubsi a vetsi listy, stejne tak chut je silna a velice vyrazna. Caj z techto listu se pije s mlekem a cukrem.
V podstate odpad, ktery zbyde a neprojde vyberem do prvnich dvou skupin, se ochuti nejakou tresti a zbyde z toho to, co si normalne kupujeme v Delvite nebo Tescu, tj. nejaka ovocna divna voda, ktera ma s cajem, krome nazvu, maloco spolecneho, voni a chutna to uplne jinak. Tahle sorta se muze pit jakkoliv, treba s rumem, stejne je to uz jedno :o)


B. v klastere, kde bydli ten zazracny mnich, co me inspiroval k napsani "888 slov".


A tady jsme bydleli my, moc pekne prostredi, vsude kytky a styl stare Anglie.