Zavazadla (tesne pod 20 kg limitem, nejak nam tam pribylo kazdemu asi 5-7 kg :o) uz zmizela z dohledu na pase a ted cekame, az se mistni urednici proberou, provedou pasovou kontrolu a vpusti lvy do areny (tj. me s B. nekam na snidani).
Kambodzu opoustime se slzou v oku.
Ze vsech zemi, co jsme zatim videli, v nas zanechala asi nejvic a pokud se nekam do tehle oblasti vratime, tak sem.
Neni to kvuli plazim, mori a pisku, i kdyz i tohle Kambodza muze
nabidnout. Neni to ani kvuli Angkoru, kde bych mohl s fotakem pobihat
mesice nebo jenom zasnene sedet a pozorovat, jak se stavby meni v
prubehu dne.
Tak uz jsme se posunuli, cekame na nastup do letadla.
Je to kvuli lidem, kvuli prirode, kvuli atmosfere.
Kazdy to ma zajiste posazene jinak, mluvili jsme s lidmi, kteri odtud doslova
utekli, protoze jim porad nekdo neco nabizel (no, to jeste nebyli ve
Vietnamu, tam je to 100x horsi). Nekdo zase miluje Laos, kde nam se
moc nelibilo (ale jeste nam chybi jih a vic poznat venkov).
Nam se libi Kambodza a doufam, ze se sem za par let vratime, abychom videli
zmeny, prozkoumali odlehlejsi provincie a chramy, kam temer nikdo
nejezdi, protoze jsou hodne mimo zdejsi vyslapane turisticke trasy
(idealni by bylo naucit se jezdit na terenni motorce, enduro nebo jak
se to jmenuje, to by pak clovek mohl projet vsechno).
Mozna sem pojedeme i nejak pomahat (pobyt tady cloveka hodne zmeni...), je tu spousta prace, ale to je velke 'mozna'.
Takze na shledanou Kambodzo, bude se nam styskat.
Žádné komentáře:
Okomentovat