úterý, června 13, 2006

Zebraci

Nevim jak vy, ale kdyz vidim zebraka mam rozporuplne pocity. A ze jich
tady je... Objevi se litost a zaroven si rikam, kazdy ma, co si
zaslouzi, ja pracuju, proto jsem na opacne strane tehle pomyslne apod.
nesmysly. Fakt si to zaslouzi ?
A jsou ruzne formy, nekdo jenom tise sedi na zemi s natazenou rukou,
nekdo v prave poledne trima 2 mesicni mimino (tezko rict jestli chce,
aby to bylo efektivnejsi nebo ho nemuze nikam jinam dat, tak ho ma
proste u sebe). A nemyslete, ze jsou mistni na vedro zvyklejsi nez my,
nejsou. Po cele ceste si vsimame toho, jak mistnaci jsou vice
zahaleni, nosi klobouky, cepice a satky (nekdy i vsechno najednou),
poti se stejne jako my a stezuji si nam na horko. V nejvetsim vedru se
ve meste pohybuji skoro jenom turisti, mistni lezi v houpacich sitich
(je to jak mistni narodni sport), jsou zalezli ve stinu a pokud
skutecne nemusi (jakoze v 90 % nemusi), tak nic nedelaji.
Zpet k zebrani. Vcera jsme sedeli na veceri v mistni hospudce a rekli
zebrakum 'Ne' uz asi po 150, kdyz vedle nas dva mistnaci zaplatili,
vstali od stolu a odchazeli. V tom okamziku ke stolu tise pripluly 3
postavy s igelitovymi pytliky v rukou a zacaly do nich nahrnovat
vsechny zbytky, slevat polevku, hazet kosti... Stejne tise jako se
objevily, zase zmizely, ale oba jsme na sebe s B. zirali,jako kdyz
kolem nas prejel tank. Mel jsem z toho husi kuzi, kdyz vidite ty
vyhuble prizraky, jak mizi ve tme a dirou v pytliku jim curkem vyteka
zbytek polevky, prejde vas chut k jidlu.
Vyvrcholeni prislo ve chvili, kdy jsem zadumane zvykal ryzi s necim a
najednou se pred nami objevila ruka a z talire, kam jsme davali zbytky
(kosti, ocasky krevety, nerozkousatelne a neidentifikovatelne kousky,
tzv. UEO) rychle vzala kus kuze nebo neceho. Ruka patrila klucikovi, 7
nebo 8 let a kuze rychle putovala do jeho pusy. To proste nemuzete nez
na nej vyjet a byt prisni. Co si to dovolujes, zeptal ses ? To takhle
normalne krades ? Jenom se smal a neco brebentil. Pak me to mrzelo,
bylo mi ho lito, ale v ten okamzik jsem po nem malem skocil, po tom
zazitku s igelitovymi pytliky to bylo fakt nejak moc.
Nejsem zas natolik drsnak, abych to jen tak odmavnul. Tohle cloveka
proste nuti premyslet. Uz jako to bylo u 'zeny s kobylkou' v Thajsku -
maji skutecne jenom smulu ? Ono se rekne, bez pracovat, nauc se
anglicky, neco delej. Ale oni ( tady, ted mluvim o zdejsich pripadech)
mozna (urcite), nic jineho delat nemuzou. Nemaji kde bydlet, nemaji co
jist, nemaji co delat, nemaji nic. Fakt maji jenom smulu a my vsichni
stesti ?
Pomerne casto tady jsou taky videt prace, nad kterymi vam zustava
rozum stat - kontrolor vstupenek uprostred palacoveho komplexu, kam se
bez vstupenek neda vstoupit, 10 hlidacu parkoviste s 5 motorkami, 15
lidi v hotylecku, kde bydli 4 lide... Hodne jsem tu videl zeny
pracovat na stavbe, tim nemyslim ze stavi, ale ze vozi kolecka pisku,
prehazuji kameny, nosi cihly. Jo a k tomu maji 3-4 deti, obcas jsou k
zahlednuti a v pracovnich pauzach je chodi rychle kojit, a za den
driny si vydelaji 10 korun.
Je to osud ? Da se jim sakra nejak pomoci ? Nedokazu byt k tomu
nestesti tak nejak slepy a hluchy, radsi se obklopit nejaku zdi a nad
timhle nepremyslet, zavrit se do ulity naseho pohodli, zahodit klic.
Jednodussi je nepremyslet o tom a resit vlastni problemy. Problemy ?
Jak relativni je to pojem ve svetle igelitovych pytliku s polevkou, co
myslite ?
Muzete namitnout, ze jsem sem nemusel jezdit. Jasne, ale vsichni
vime, ze svet neni jenom bily. Taky je sedy a obcas i cerny jak noc. A
myslim, ze je spravne znat vsechny barvy spektra, ne nosit ruzove
kontaktni cocky a to ostatni tise ignorovat (a ve skrytu duse byt
radi, ze to nejsme my). K cestovani patri poznavani zivota jinych
lidi, a urcite i proto cestujeme, nejde jenom o veze chramu, barevne
kvety a opaleni.
To prece neni tim, ze jsou lini a nechce se jim pracovat. Je mi taky
jasne, ze vsichni se nemuzou mit stejne, ale tohle je nejak, nejak
moc.
Jednou mi trener na karate rekl :'Fakire, nejsi Jezis, nemuzes spasit
svet'. Chapu, nechci, nemam podobne ambice, ale prece se na to
nedokazeme jen tak divat, to...boli.
Tenhle problem musi (a muselo) resit spoustu lidi, Bono z U2 (a
spousty dalsich) dalsich organizuji potravinove pomoci pro Afriku (s
cimz tak uplne nesouhlasim, ale neco dela, netvari se, ze problem
neexistuje), svetova nabozenstvi a filozofie na to taky maji svuj
nazor a pohled, to bude zase prace to vsechno nastudovat....). Kazdy
to v podstate nejak resi.
Obavam se, ze i kdybychom jim zaplatili jidlo, dali dolar, deset, sto,
ze jim to nijak nepomuze. Ten problem je mnohem, mnohem sirsi (a to o
tom problemu vim taaakhle malicko), behem vlady Rudych Khmeru to s tou
zemi hodne zamavalo a je vubec zazrak, ze to ted tady vypada, jak to
vypada. Nekde tady v okoli zase nemeli genocidu, ale ono par stoleti
kolonizace (okupace a vysavani loupezniky z Evropy) cizi mocnosti
narodu taky neprospeje.

Myslenek se uz objevilo spousta, treba se s tou jejich 'smulou' da
neco delat. Jsem v podstate rad, ze jsem to videl, treba nekdy dojde i
k cinum.

Žádné komentáře: