Prave jsem docvicil svoji denni rutinu, sedim si tu venku v Cameron
Higlands, cvrcci cvrkaji, z mesity se nese vyzva k modlitbe, je
chladno a pomalu se stmiva.
Dneska jsme mimo jine byli i v budhistickem klastere, kde, jak nam
vypravel pruvodce se pred nekolika mesici neco stalo, jeden z mnichu
pocitil jiste schopnosti - zacal mit schopnost lecit a pomahat lidem.
U klastera byla velka fronta lidi, kteri se sem sjizdeji nejen z cele
Malajsie, ale i z Ciny.
Pruvodce mnicha zna a rikal, ze byval docela normalni a obycejny, ze
se skutecne stalo neco zvlastniho. Mnich nicmene kazde rano kolem 11
sejde z klastera, nikoho se nechce dotknout, jenom se diva, mluvi a
prekvapive pomaha a uzdravuje.
Jedna z pritomnych to komentovala tim, ze ten clovek ma jiste zvlastni dar.
Dar ? Jednoduche, ne ? Jednoho dne se probudite a uvedomite si, ze
umite cist myslenky. Velmi snadne.
Pripustme na chvili, ze podobne schpnosti existuji, potom je mozne, ze
se male mnozstvi lidi narodi s podobnou anomalii.
A co ten zbytek ? Pokud to existuje, a ja verim, ze ano, pak spis nez
dar je to dovednost dosazena tezkou, ale skutecne velmi tezkou
praci.Kavita mi v Singapuru pujcila prastarou knihu o joze, asanach,
dychani apod. Mimo jine se tam pise o hadi sile, cakrach, cestach a
bodech energie a naprosto prirozene take zminuji, ze po dosazeni
urcite urovne se objevuji u cvicence schopnosti vesteni, detekce
nemoci a jejich uzdravovani, videni minulych zivotu, levitace atp.
Autor to nicmene odbyl s tim, ze tady se jogin nezastavi, ale
pokracuje dal k dosazeni jeste neceho vyssiho.
Nejsem si jisty, o jake urovni autor mluvi, ale zcela jiste to nebudou
tydny, mesice, ba mozna ani roky. A take to nebude prochazka ruzovym
sadem, ale velka, nepredstavitelna rehole a odrikani.
Ono to zni jak mutanti z X-Menu, ale co kdyz je mozne se neco
podobneho naucit, resp. toho dosahnout ? Kolik z nas (Vas) by bylo
schopno si odrict ruzna poteseni, ktera zivot prinasi, jako dobre
jidlo, postel, vyvarovat se pohledu na peknou zenu (nebo muze, o sexu
ani nemluve :o) ? Vymenili by jste to vsechno za schopnost lecit,
mirnit bolest a pomahat lidem ?
Ja asi ne, resp. ja nevim, tezka vec. No a pak se divte, ze tech lidi moc neni.
Je taky nutne si uvedomit, ze pokud nekdo neco podobneho umi, jednak
se s tim nikomu nechlubi (proc taky, je na urovni, jakou my si ani
neumime predstavit, treba se s nami ani nedokaze bavit, resp o cem
taky...), takze 'vedecke' dukazy chybi, jednak mozna smeruje jeste dal
(a pak uz je mu zbytek sveta uplne ukradeny...).Strycek Kavity je
takovy maly cudlik s vetsim briskem, vezl nas do Kuala Lumpur a nerekl
bych, ze je nejak extra nadupanej. Ale s jeho manzelkou jsme si dlouho
povidali o hinduismu a ruznych bozstvech a ona zminila jednoho boha
(jehoz chram je kdesi hluboko v dzungli, v Indii) a ze ma schopnosti
plnit prani. Ale, kdyz tam chce clovek dojit, musi neco splnit, bylo
to priblizne neco jako - 3 mesice bastit jenom ryzi, pit vodu, na zenu
se ani nepodivat, nosit cerne jednoduche saty, spat na zemi a bez
polstare, proste se vyvarovat jakehokoliv poteseni. Potom dojedete
nekam do dzungle, travite dny v modlitbach a pak se tam vydate. Pesky,
bosky a v noci. Mluvime o skutecne dzungli, kde jsou porad jeste
tygri, sloni, hadi, milion hmyzaku atp. Take tam, well, kazdy
nedojde...
Kdo nejak k ranu dojde a ma prani a jeste se zvladne vratit, prani se
mu vyplni. Pry.
Nicmene Kavity strycek tam takhle sel. Nevim co si pral, neptal jsem
se, ale clovek proste citi uctu. I kdyby to bylo nanic, stejne
zvladnul hodne tezkou zalezitost.
Vetsina z nas ma problem denne cvicit, neprecpavat se nebo vstat brzo.
Chceme rychle reseni na bolest zad (nejlepe si vezmeme prasek), chceme
zhubnout bez namahy a nejlepe do tydne. Ze cvicit musime denne, je
treba se potit a k veceri si nedat knedliky, ale salat ? Moc prace, na
to se radsi vykaslu...
Nezvladame ani takhle 'jednoduche' ukoly, ktere vyzaduji nase
soustredeni, cas a usili, natoz neco tezsiho. Potom nam to holt asi
prijde nadprirozene.
Muslimove drzi Ramadan, mesic pres den nejedi a nepiji (jasne napucnou
se po zapadu slunce), aby si pripomneli, ze na svete jsou taky chudi
lide, co nemaji co jist. Zkuste to nekdy...
Kazda mince ma holt dve strany, neco za neco. A tak je to se vsim -
nekdo si pripada v praci nedoceneny, ale zase treba muze brzo domu a
ma cistou hlavu. Nekdo zase muze ohromit karierou, pozici a uspechy,
ale jeho okoli si, pokud nemaji podobnou zkusenost, malokdy plne
uvedomi, ze za tim stoji tvrda drina, prace do pozdnich vecernich
hodin, prace o vikendech a hlava plna starosti. Potom ma ten uspech
hned jinou prichut a ve finale je tuhle cenu malokdo ochoten zaplatit.
Takze je to vlastne stejne jako s tim mnichem, co umi lecit. 'Ma dar'
a hotovo. Ale on to treba neni dar, ale nasledek poslednich 35 let
narocnych meditaci, dusevnich i telesnych cviceni, rehole a odrikani,
nikdo jsme to nezazili, takze netusime, kam to muze vest.
A to, priznejme si, zas takovy dar neni. Stejne jako s karierou, je to obet.
Neco za neco, jenom na to casto zapominame. A z mesity uz zase volaji..
Žádné komentáře:
Okomentovat