úterý, dubna 25, 2006

Uvaha o rodine...

Hodne casto je na ulici videt, ze podnika cela rodina. Mamka vari,
deti serviruji a uklizeji, mixuji a tatka inkasuje. Jeden stanecek,
jedna rodinka.
Vsude je videt, jak se k sobe lide hezky maji a jak se staraji o deti.
Hodne si s nimi hraji, oni se jim stejne batoli 'v praci'. Tim hraji
myslim i tatinky a hodne tatinky. Prijde mi to tady tak nejak
rovnejsi. Hodne se mi to libi, chci se svemu budoucimu potomkovi taky
venovat :o). Libilo se mi taky, kdyz jsme o tom mluvili B. a ona
zminovala jak to chodi treba ve Svedsku. Ne ze manzel doma 'pomaha',
oba se staraji o domacnost a deti rovnym dilem. Tj. nikdo 'nepomaha' (
uz to slovo napovida, o co jde...) , oba delaji totez.
Zni mi to trochu jak sci-fi, neznam kolem sebe moc podobnych rodin.
Taky jsem si (uz davno) uminil, ze az bude B. doma s bejby, tak ji
musim nejak Xkrat tydne nebo na vikendy vystvat ven, aby mi z toho
nezblbla a o mimina se budu starat ja (dokazete si me predstavit ? Ja
sebe ne, ale bude to nutne, nechci zblblou B. :o).
Je jasne, ze je to mnohem rovnejsi a spravedlivejsi, na druhou stranu
je nutne prekonat hoooodne lenosti (na moji strane, obecne na strane
chlapiku, je proste jednodussi si delat co chci, on to 'nekdo'
zaridi... :o).
Nemam rad ten model, kdy se zena stara o vsechno a manzel nosi domu
penize a o vikendu odpociva, zatimco zenuska doma vyvaruje. Je to
pohodlnejsi, to nesporne. Svedsko-asijsky model je mi ale nejak
blizsi.

2 komentáře:

Zuzana řekl(a)...

:o))) nemůžu to neokomentovat :o) Je rozhodně supr mít krásná předsevzetí, ona se pak realita aspoň trochu přiblíží, i když ne na 100% Ne ve všem, ale v hodně věcech fungujeme na půl, i ven se dostanu (tak snad tolik neblbnu :o), ale uvidíte jak se vám změní nahlížení na svět... Když jedeme někam na nějakou akci (lyžování, výlet,...) s bezdětnými vždy si připadám o ten náš pokládek strašně bohatá i když v očích těch bezdětných máme starání s Eliškou. A navíc to člověka pak už ani tolik netáhne někam ven, nebo ještě jinak: rád by to podniknul tak, aby tam mohl mít celou tu svou tlupičku (takže vlastně to asijské podnikání :o) Ale co je trochu problém, že to co my považujeme za fajn a rovné pro nás dva, tak zvenku někdy někdo vnímá tak jako že Petr je pod patoflem... takže i když si jako jednotlivci děláme svá vlastní pravidla, ještě nějaký čas asi bude trvat než se přetransformuje většinová společnost, která víc bere kmitající maminky a gaučoidní tatínky...

Zuzana řekl(a)...

Ještě mě napadá jedna myslenka - cestovani je skvele, kazdy par by to pred manzelstvim nebo pred detmi mel vyzkouset, ale nic neproveri vztah vic nez rodinna cesta. Myslim to, jednak vubec takoveho raraska cekat, pak ho videt rust a sem tam se poprat s nejakym tim problemkem spolecne, ale i se spolecne nad nim radovat. No a pak i cestovat s temi malymi kriklounky, co dokazou byt hodiny libezni a pak za par minut smetou veskere vychvalovani do prachu cesty :o) to se teprve ukaze pevnost nerviku :o)