V autobuse do Chang Rai

Tak sedime s B. v autobuse smerem Chang Rai. Autobusove nadrazi
pripominalo mraveniste, velky hukot vzhledem k svatkum. Mam malco
casu, asi 3,5 hodiny a spat asi nebudu, takze bude nasledovat par
prispevku.
Srovnani  Lisa na treku rikala zajimavou vec. Lide v evrope se obecne
srovnavaji s nekym, kdo je na tom lepe. Takhle jsme v podstate
permanentne v depresi (nadnesene receno), protoze vzdycky existuje
nekdo, kdo ma lepsi auto, dum, plat, karieru, vizitku (videl nekdo
American Psycho ?) nebo ........(sem doplnte svou oblibenou touhu).
V Asii nicmene se lide srovnavaji s nekym kdo je na tom hur. A stejne
jako v prvnim pripade, vzdycky se najde nekdo, kdo je na tom hur. A
oni si to kazde rano pripomenou, diky Budho, ze nejsem jako ten zebrak
na ulici (co nic nema), diky Budho, ze nejsem jako ten prodavac (co
musi cely den stat), diky Budho, ze nemusim cely den sedet jako ten
clovek u pocitace. A ten zebrak podekuje, diky Budho, ze nemam nic, co
bych mohl ztratit a po cem by mi pak bylo smutno.
V autobuse nam rozdali kapesnicky na desinfekci, piticko a maly
dortik. Jak rekla B., tady se inspirovalo Student Agency ?