Chang Khong

Tak jsme pres Chang Rai, kde jsme preskocili do druheho autobusu (s
pauzou na curani pro B.), dorazili do Chang Kong, coz je Thajska
hranice s Laosem.
Prvni cesta, prvni autobus nas rozmazlil, to byla pohoda s dortikem na
ceste, klimatizaci a pitickem.
V druhem autobusu byly vetraky (B. rika ze jeden), asi o 22 lidi vic
nez sedadel a otevrene zadni dvere u kterych jsem stal ja.
Nejdriv mi to prislo jako dobry napad, alespon to bude vetrat. Nicmene
s tim jejich nablblym polejvanim jsme ujeli asi 50 metru a byli jsme
durch.... Kolem skakaly davy lokalnich i turistu a do dveri chrstali
kbeliky vody, coz jim pripadalo jako dobry napad, nam to po chvilce uz
tak vesele neprislo.
Po nejake dobe se nam podarilo dvere zavrit a pak postupne utesnovat
dvere, okna atp. protoze co chvilku chrrrst a meli jsme vsude vodu.
Trvalo to celou cestu (cca. 4 hodiny) a bylo to dost neprijemne, v
podstate terorizmus, nemohli jsme nic delat, jenom jsme jeli a cekali,
kdy to zase prijde.
Ten svatek se puvodne vyznacoval tim, ze se vsude uklizi, myje a
protoze je horko, tak se ostatni kropi vodou. Je to asi misto nasich
delbuchu, ale stejne jako u nas, i tady se to zvrhlo v neco, co je
podle naseho neprijemne uz i mistnim.
Takze jsme tak nejak dorazili sem a v druzbe s dvema izraelskyma
holcinama se zitra snad dostaneme na 'slow boat', ktera nas dva dny
poveze po Mekongu, v Laoske casti. Budeme mit vizum jen na 15 dni, tak
uvidime, co stihnem, nez se presuneme dal na vychod , do Vietnamu.
Mam v Psionovi velke zapisky a uvahy, kdyz jsem sedel v te
klimatizovane pohode prvniho busu, ale cert vi, kdy se sem dostanou.
Mejte se a informujte nas, co je noveho na vasi strane planety.