Mui Ne

V MuiNe bydlime u more, v jednoduche chaticce a jsme tu sami. Nikdo

jiny tu neni, jenom ja a B. Presto se to tady rodince nejak vyplati.
Maji tu asi 15 pokoju, nejak (nic moc) tady vari, zajistuji vylety
atp. a je jich na to asi 12, od babicky po malou holcinu. Vetsinu casu
travi vsichni u televize a cumakuji, houpaji se v siti, koukaji na
more. Nechapu z ceho zijou.
Zpet k MuiNe - maji tady more, velky vitr (da se tu surfovat s
plachtou, bez plachty, s padakem) a nekolik prirodnich zvlastnosti.

Prvni z nich jsou pisecne duny, jedny jsou s bilym, jine s rudym piskem a oboje jsou nadherne. Vstali jsme velice brzo a lehce po 5 ranni uz s nami dzip uhanel k rudym dunam.

Vychod slunce byl nadherny, kolem 5.40 uz byl videt cely slunecni kotouc a krajina vsude kolem byla nadherne cervena (kde byl pisek) nebo syte modra (kde byla obloha nebo more). Po dunach se da taky jezdit na kusu linolea, takze tam vsude kolem vas pobihaji deti a pobizeji vas k ¨Slide down¨.


Nasledne jsme videli miniaturni verzi Grand Canyonu v US, tady tomu rikaji Cerveny Kanyon, nic tak velkeho.

Dalsi v poradi bylo sladkovodni jezero se spoustou lekninu a u nej
jsou zase pisecne duny, ale tentokrat s bilym piskem.

Kdyz jsme se vysplhali nekam na vrchol toho obriho piskoviste, moje hodinky (co
jsou jak naraznik od Volva) ukazovali 8:49 a ja mel pocit, ze jsme na Sahare a je prave poledne.

Neuveritelna vyhen, horky pisek, slunce
zhnulo jako blazen a ja si uvedomil, jak moc bych chtel videt
opravdovou Saharu nebo Kalahari, protoze jak tam muzou zit lide,
neskutecny. Chvilku jsme tam pobihali a fotili, obdivovali pohledy
vsude kolem nas, ale pak nas horko donutilo otocit se a zatroubit k
ustupu.
Puvodne jsem premyslel jak tam zustaneme dele a udelame super fotky,
ale po par minutach mi dochazelo, ze budu mit hlavu na tvrdo (jako
vajicko), pokud hned nevypadnem.
Dalsi v poradi byla rybarska vesnice, resp. pristav, kde na pisku pod
striskou sedelo spoustu zen kolem velke hromady musli, oteviraly je,
obsah hazely na jednu stranu, skorapky na druhou. Jinde kuchaly velike
sepie, cistily krabaky...V takovych chvilich jsem rad, ze muj hlavni
nastroj je klavesnice.

Potom pochod sladkovodnim pramenem k jeho zdroji, potok byl doslova
horky, velmi melky, kanonek a okolni steny male, nicmene krasne
zbarvene.

Cely nas vylet koncil asi v 12.30 (tj. asi 7,5 hod.) a vjemu, barev,
tvaru a zazitku mame zase na nekolik tydnu dopredu.

Co se tyka barev na vsech fotkach v clanku, tak presne takhle to vypadalo.