Dlouho jsem cekal na to, az pouziju tuhle vetu, ktera parafrazuje
nazev jednoho skveleho filmu, kde hraje Robin Williams, ale nejak
nebyla prilezitost, nebo nalada nebo co.
Takze ne dobre rano Vietname, ale cao Vietname. Snad nekdy nashledanou
:o), bylo nam tam dobre (skoro vsude nam rekli, ze tam jezdi malo
Cechu, popr., ze jsme prvni Cesi a je to sakra skoda, Vietnam je
krasna zeme).
Tohle uz pisu z hlavniho mesta Kambodzi, Phon Phenu, vedle me sedi B.
a spolecne spokojene odfukujeme po dobre veceri.
Nevime presne nase plany na zdejsi pobyt, jak dlouho a kam presne
zamirime, ono se to zase nejak vyvrbi.
Cesta sem byla dlouha, lod 3,5 hodiny, hranice, zase lod 3 hodiny, pak
busem 2 hodiny (a ze to hodne hazelo, zdejsi cesty jsou takove cele
nedodelane...). Nicmene, jako pokazde na nejakem prejezdu ci vylete,
potkali jsme zajimave lidi, vedli vyborne rozhovory o cestovani a
cemkoliv jinem, sedeli na strese lodi a popijeli pivko z plechovek,
pohodicka (krome toho vecneho koupani ve vlastni stave). Zase mame o
cem premyslet...
Jsme celkem utahani, takze tady se zdrzime 2-3 dny, zjistime moznosti
kam jet a proc, prohledneme mesto a hlavne se poradne (po delsi dobe
kdy jsme porad vstavali hned po seste, popr. skoro nespali)
vychrupkali a nabrali silu.
Takze jeste jednou :
"Goooood Bye Vietnaaaaam"
Žádné komentáře:
Okomentovat