Kambodza

...se nam zatim hodne libi, lide jsou prijemni, kdyz vam chteji neco prodat nejsou zdaleka tak doterni jako ve Vietnamu (staci jim rict 'Ne, dekuji' jenom jednou zazrak), radi se smeji. Priroda je nadherna, plaze ciste, more modre. Stejne jako ve Vietnamu, netusil jsem, co tu na nas ceka a je to velmi prijemne prekvapeni. Ale kafe, kafe se s vietnamskym zazrakem porovnavat neda :o(, trpime, tedy spis ja, B. pije caj (fuj, ten durian ale smrrrrddddiiii).
Jsme tu asi 14 dni a dalsich cca 7 budeme, Kambodza je hezka zeme. Puvodne jsme chteli jet do vychodnich provincii, ale jednak nekdy hodne prsi (v bahne nic moc), jednak se tam jede dlouho a my uz zaciname pocitat dny :o). Nicmene v provincii Ratanakiri je neprozkoumany narodni park, kam se moc lidi nedostane a nechodi a je hodne, hodne puvodni. Asi to bude moskyti raj, ale pokud nekde budou tygri, sloni, panteri, medvedi apod., tak tam (nekolik dni pochodu, ale bude to tam). Mistni tvrdi, ze jsou tam vodopady pres 100m vysoke, ale zatim to nikdo nepotvrdil. Ale tohle bude skutecne cestovani pro Indiana Jonese - zadne cesty, zadne hotylky na prespani, jidlo, pusku a macetu s sebou - nic pro zmekcile mestaky, jako jsme my. Ale pokud nekdo chce fakt divocinu, tak tady je To Misto presne pro vas.

Vareni

Jak dneska vecer dobre poznamenala moje milovana B., uz dva mesice jsme nevarili (nepocitaje v to kurz kuchareni v Thajsku), coz je u nas dost neobvykle (ten kdo byl u nas na hostine vi svoje :o).
Ac si tady pochutnavame na ruznych vecickach, urcite se oba tesime na domaci, ceskou stravu. Prece jenom mame nejak jinak "kalibrovane" chutove bunky a chleba s maslem a s cibuli je pro nas ted polemika na nekolik veceru :o)))
Nebo utopenec, tatarak, kanec ala Ruzickovi, gulas co mi vari B., pekny stavnaty steak... Az prijedeme domu, to bude penez :o)

Ranni odpocinek na drate

Banana family

Ohlasy na podnety

Moc vam dekujeme za vase ohlasy na "" Uvahy o cestovani a podnetech".
Nektere se objevily na webu, nektere dorazily mailem.
Je super s vami takhle komunikovat, webem, mailem nebo myslenkami :o)
Diky 2Roses

S-21

Nez se rozepisu o tom, co nas cekalo, neco malo historie (hodne malo).
V Kambodzi v letech 1975-1979 trimali oteze vlady tzv. Rudi Khmerove v cele s Pol Potem, jehoz cilem bylo premenit zemi na stat, kde bude maoisticke zemedelstvi (receno velice zkracene). A bude tam jenom maoisticke zemedelstvi, nic jineho.
Co precniva nalevo ci spise napravo musi pryc. Takze zacala nehorazna genocida, kdy Rudi Khmerove zabijeli vsechny, kdo nepasoval do jejich zrudne sablony - veskerou inteligenci, ucitele, mnichy, toho kdo mluvil cizim jazykem, toho kdo nosil bryle, toho koho kdokoliv jiny udal z jakehokoliv duvodu.

Behem genocidy zahynulo primo ci neprimo cca. 2 miliony lidi (udaje se lisi, mezi 1-3 miliony).

S-21, dnes take zname jako Tuol Sleng Museum, byvala stredni skola, nez ji Rudi Khmerove predelali na...v podstate koncentracni tabor.
Kdyz tam prijdete, neni videt zas tak nic zvlastniho. Komplex 3 patrovych budov, skolni dvur, na dvore hriste, rozkvetle stromy. A kolem dokola plot s nekolika radami ostnateho dratu. Ostnaty drat je tu ostatne asi dominantni, je vsude a na vsem...
Cely tabor je temer v puvodnim stavu, pribyly stojany s fotografiemi, cedule s sipkami atp. ale jinak se nezmenilo asi nic - kde byly cely jsou cely, kde se mucilo, mrzacilo a vyslychalo je treba jedna zelezna rezava postel, kusy zkrouceneho kovu a retezy.
Asi nema cenu popisovat co jsme tam videli, vsichni vite co je to koncentracni tabor a dokazete si predstavit, jak moc jsou lide vynalezavi kdyz nekoho chteji mucit, jak bezmocne a smutne si clovek pripada, kdyz vidi ty stovky tvari, ktere se na nej divaji z fotek (videli jsme tam pani, ktera s dvemi fotografiemi v ruce hledala svoje rodice...).


Spis bych rad napsal, co jsem tam citil, to, co tam na nas cekalo (a ceka asi na kazdeho, kdo tam zavita).

Cekala tam Hruza. Na rozdil od muzea pojednavajicim o vietnamske valce, kde to vidite, tady to citite. Hruza tady bydli a je zalezla v kazde cihle, v kazdem tramu a kazdem poru tech budov a na kazdeho navstevnika se dotyka mrazivymi chapadly jak obri neviditelna chobotnice.
Kdyz jste v mistnosti, kde se mucilo a zabijelo, verte mi, to misto je jine. Plne zloby, bolesti a smutku.

Cely, to je kapitola sama pro sebe. Vytvorene uvnitr byvalych trid, pouze hrube zdi z cihel, obcas zrezivela zelezna podpera, nekde stlucene z prken. Velice male, velice klaustrofobicke, velice tmave.


A tam vsude bydli, Hruza. Kdyz vejdete do jedne z tech cel, mate pocit, ze ted, ted to prijde (jako kdyz se divate na horor a vite, ze se neco stane). Nevite co prijde, ale vsude to na vas krici, beze slov a zvuku, musite se otacet, jste nervozni a rozechveli. Vsimate si znacek a cisel na stenach, v kazde dire, skrabanci a ohnutem zeleze Ji vidite a vase fantazie pak uz odmita pracovat, protoze tady proste nemuzete myslet.


S ulevou se pak vypotacite na dvur, kde na vas prazi slunce, ale je to porad lepsi varianta nez uvnitr tech baraku, kde bydli Ona.
A ano, vim ze ma vice adres, tady to neni jedine misto.
Presto, tohle je jedno z Jejich permanentnich bydlist, je to misto, kde vnimate samotnou existenci nejtemnejsich stranek lidske duse.

Tuol Sleng Museum
Phnom Penh
Cambodie

Z 20.000 lidi, kteri prosli branou S-21 jich prezilo 7.

Sihanouk Ville

Jsme u more, vSihanoukville. More je uzasne ciste, lidi malo, pisek, voda, vzduch. Zitra rano jedeme na 'Bamboo Island', kde je... Kde neni... Kde neni nic :o), proto tam jedeme. Je tam jenom sada chatek a bungalovu a jinak ostrov bez elektriny a civilizace.
Vratime se, az se nabazime nebo pokud nebudou volne chaticky.