pátek, července 14, 2006

Live8live.com

Dneska byl v televizi na MTV zaznam z lonske serie koncertu Live8 (Live Aid) a protoze nam, pro zmenu, prselo, lezeli jsme u telky a cumakovali. Jednalo se o globalni akci, konalo se to po celem svete, od Tokya, pres Londyn , Berlin po spoustu jednotlivych statu USA. Cilem bylo ovlivnit jednani clenu G8 a odpustit dluh tusim Africe (ale bylo to mozna celkove o zemich tretiho sveta).
Soucasti bylo krome vystoupeni cele rady zpevaku a skupin taky vysvetleni situace, problemu a moznych reseni (v mezich koncertu).
Nicmene videli jsme taky neco, co me, asi naposledy na nasem putovani, primelo vzit do ruky 'Psiouse' a psat.
Mozna to bylo znasobene i tim, ze jsem mel predchozich nekolik hodin svuj dlouhy nos zaboreny do knizky o budhismu a pokud to nevite, podle budhismu je zivot utrpeni. Pokud ne fyzicke (jako stari, nemoci, hlad atp.), tak dusevni. A urcite vsichni vite, stejne dobre jako ja, jake to je touzit po necem, jak vam to leze na rozum, to 'Ja bych chtel...'. Jak to ve finale otravuje zivot.
Pak taky nenavist, hnev, zast, pretvarka, lzi, vztek, pomluvy (ale to vsechno vime, zname a ucime nase potomky, ze se to nema, ne ? Takze nic noveho, tohle vsechno prece dodrzujeme).
To byla ta spatna zprava, zivot je utrpeni. Ta dobra je, ze se toho utrpeni da zbavit, 'jenom' je treba se chovat urcitym zpusobem (no, je to malicko slozitejsi :o)
Ale proc to tady zminuji, podle knihy je Budha, tj. osviceni, pravda, nekonecna moudrost a laska, v kazdem z nas. Jenom se nemuze projevit, diky tomu jak zijeme.
Pravdu nemuzeme hledat nikde jinde, je v nas a at je jakkoliv hluboko, pod nekolika zamky a nanosy kazdodennich starosti, problemu a tuzeb stejne tu pravdu zname.
Vime, co je spravne a co spatne, ale nekdy nechceme ztratit tvar, nekdy to pokladame za zbytecne, nekdy nad tim nepremyslime a nekdy je nam to proste jedno. Jsou prece dulezitejsi veci, ne ?
No prave...
Zpet k Live8. Dva klipy, 'reklamy', spis anti-reklamy.
Oba velice jednoduche, nicmene genialni a velice, velice pusobive (cisla nejsou presne, ale radove vam to da predstavu).
Predstavte si nasledujici obrazy z domorode Afriky.
Nekde uprostred savany je rotoped a na nem pomalu slape cerny muz v zahaleny nekolika cary platna.
Objevi se udaj o tom, kolik obyvatele vyspelych statu rocne plati za fitness. Rekneme 50 miliard (!) dolaru.
Neuveritelne vyhubla cernosska zena stoji nekde pred chatrci na osobni vaze. Naklady na diety - 80 miliard dolaru.
Maly hosik se smutnyma ocima a drzi pres ramena golfovou hul, zase nekde uprostred prachu, pouste a bidy. Naklady na sportovni vybaveni - 120 miliard dolaru.
Luxusni hodinky na ruce masajskeho valecnika (pera na celence, barvy na tvari, ostep). 60 miliard dolaru.
Skupina otrhanych, smutnych africanu a jeden ma na nohou nove bile, svitici adidasky. 60 miliard dolaru.
Cerna zena s nalicenou tvari nekde pred chatrci. Naklady na kosmetiku - 90 miliard dolaru.
A zaverem udaj - 500.000 USD muze rocne zachranit 50 tisic lidi pred smrti. Ne, ze nemaji kde bydlet. Ne, ze nemaji co na sebe. Pred smrti.
Vsechno to vypadalo tak nemozne, neuveritelne absurdne, smutne, zbytecne.
Utracime za blbosti. A reklamy, nase touhy a potreby si delat (docasnou) radost za nase tezce vydelane penize, cely ten nas system, na kterem funguje trh, nas v tom podporuje.
'Delame praci, ktera nas nebavi, abychom si koupili veci, ktere nepotrebujeme'. Pamatujete si to ? Uz jsem to jednou pouzil a sem se to zase pekne hodi :o).
A jestli si myslite, ze se to zrovna vas netyka, ze to neni vas problem, ze vy ty penize nemate...Tak napocitejte do 10 a vratte se k tomu odstavci o pravde a budhismu.
Tyka se vas to, nas vsech se to tyka a my vsichni ty penize, prostredky a cas mame. Jsme to my, co pomahame vytvaret ty statistiky, kolik kdo za co utrati.
A je to nase povrchnost a lhostejnost, ktera primo ci neprimo pomaha tomu, co se deje treba v te Africe.
Nam totiz zdaleka, zdaleka nejde o preziti, nam jde o to, mit se lepe, zit ve vetsim pohodli a vetsim luxusu.
Takze, let's face it - je to i nase chyba.

Druh klip, ktery se mnou otrasl, byl nasledujici.
Na obrazovce se objevil Brad Pitt a lusknul prsty.
Zmizel a vystridal ho George Cloney. Totez. Lusk.
Claudia Schiffer.
Lusk.
Bono.
Lusk.
Elton John.
Lusk.
Kazde tri vteriny...
Bob Gedolf.
Lusk.
Naomi Cambel.
Lusk.
...zemre v Africe dite.
Robin Williams.
Lusk.
Kazde tri vteriny zemre v Africe dite na nasledky hladu nebo nemoci.
Lusk.
Desive...
Deti, ktere pro nas tolik znamenaji, tolik nam na nich zalezi a tocime pro ne svetem.
Deti, ktere jsou pro nas zdrojem radosti a my pro ne zijeme...
Umiraji.
Kazde tri vteriny.
Diky tomu, co delame, resp. diky tomu co nedelame.
Ted...ted...ted...ted...

Staty G8 se v roce 2005 dohodli na odpusteni dluhu a zdvojnasobeni castky pro pomoc zemim tretiho sveta.
Ale to nestaci. Je potreba delat vic a kazdy, kazdy z nas to muze zmenit.


2 komentáře:

Pitrs řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Pitrs řekl(a)...

Hmm... Tyhle spoty dokážou být hodně nepříjemné :o) Každé tři vteřiny zemře dítě - ty s tím můžeš něco dělat a neděláš - jsi vinen za jeho smrt. Nedivim se že hodně američanů potřebuje psychologa - pokud je tam podobně masírujou každý den.

Občas něco pošleme na UNICEF, jasně - je to takové výkupné - stejně jako bohatí měšťané za sebe do války platili žoldáky, tak i my platíme lidi, kteří za nás zprostředkují pomoc tam kde je potřeba. Na druhou stranu, nemáme zpětnou vazbu o tom, kde naše peníze pomohly. Daleko víc by se člověk vyžil, pokud by mohl vidět, zažít účinek jeho pomoci - taková zpětná vazba (byť jen úsměv prcka s chlebem v tlamě) je motivující a pro dárce blahodárná :o) - Nějak nám ty peníze odosobnili svět což?

Třeba se lecos změní, až se do těch odlehlých koutků dostane notebook za 100babek, internet a trocha gramotnosti - pak už by se to mohlo zlomit.
Ale na post učitele malých černoušků se teda nacítim...