Zena s kobylkou

B. mi rika, ze ji mrzi, ze jsme s sebou nevzali Alika-cvalika.
Shodujeme se na tom, ze by to zvladla (i kdyz by to asi byl nejdriv
sok). Urcite by ji to prospelo (jako kazdemu z nas, clovek si tu
uvedomi hodne veci).
Vcera jsme v nejvetsim vedru u nejakeho chramecko videli tehotnou zenu
s ditetem v naruci, stala na prudkem slunci a ac mistni, po tvari ji
stekal pot. V jedne ruce drzela skoro nahe mimco, v druhe tycku na
ktere se tocily kobylky z rakosu (nebo neceho podobneho). Nabizela ten
vyrobek za 20B, tj. asi 12 korun, nemluvila, ale v tvari mela vyraz
jak stvane zvire.
Bylo mi ji proklate lito. Fotil jsem ji zdalky, takze jsemsi ji dost
prohledl, to jak se chova, jak nemluvi, jenom stoji a ceka, ze se
nekdo smiluje. Jasne, mohla byt nastrcena, ano muze se tak chovat
schvalne, aby vic vydelala a ne, nemyslim, ze by si tady mohla najit
slusnou praci. Treba neni schopna, treba to jinak proste neumi, nema
na to se prosadit jinak.
Skoncilo to tak, ze jsem si tu kobylku od ni koupil (ac jsem ji za par
hodin odlozil na stole, aby si ji vzalo nejake dite) a ona s vaznym
vyrazem v tvari sepla ruce nad celem, poklonila se a tise a pokorne
podekovala. 'Krab khun kha'. Podala mi kobylku, druhou rukou
pridrzovala miminko v kosilce. Chtelo se mi v tu chvilku brecet a i
ted, kdyz to pisu je mi smutno.

To jsou okamziky, ktere cloveka meni. Nekdo se uzavre a radsi to
nechce videt, nekdo si mysli, ze by se mu to stat nemohlo. Nejsem si
jisty, ze ta zena mohla a muze nejak zasadne ovlivnit svuj zivot,
stejne jako dalsi miliony ji podobnych. Premyslim o tom, jestli
skutecne nas svet (tj. zapadni svet) stava bohatsim a lepsim na ukor
jinych zemi a oblasti, ktere se tim stavaji chudsi a horsi k ziti.
Stejne tak premyslim o tom, jak by ta zena zila, kdyby se narodila v
Evrope nebo naopak nekdo z nas tady, v kaste lidi, kteri se narodi
chudi a umrou chudi.
Jak rikal Tyler Durden, delame praci, ktera nas nebavi, abychom meli
penize, za ktere si koupime veci, ktere nepotrebujeme. Zijeme si
vsichni neobycejne dobre a resime problemy, ktere vlastne problemy
nejsou. Delame si je sami, nejake problemy asi proste mit musime,
abychom je mohli resit.

Dekujte svemu bohu, ze to nejste vy, kdo mi v tom vedru podal kobylku.

Phitsanulok

Jsme v Pizzanudloku, jakto nazval Vasil. Na nadrazi nas odchytnul
chlapik a vozil nas ruzne po hotelech, ktere staly jinak nez tvrdil,
vypadaly jak kombinace hotelu Hutnik v Ostrave a komunisticke ubytovny
ze 70tych let atp. Takze nas nakonec nekam odvezl,dali jsme mu penize
co jsme dohodli na nadrazi a poslali jsme ho do haje. Nakonec
nachazime hotel, ktery je 10xlepsi nez to co jsme videli a take
levnejsi, cca. 140 Kc za pokoj. Mam nejakou malickou krizi, jsem
utahanej, a vubec. Mala prochazka to opravila.
Kdyz jsem na mistni zkusil ta 3 slova co umim cinsky, tak rozumi,
dokonce si i precetli napis v cinstine, co mam na tricku a uznale
pokyvali hlavou.
To mi pripomina, ze bych rad zasel na thai-box. Podle toho co jsem
slysel se tady nekdy bojuje jinak nez u nas. U nas clovek dostane pres
hubu kdyz prohraje. Tady lokalni bojovnik nezvladne zapas a jeho
rodina tyden nema co jist, takze tomu rikam motivace.
Ted lezime na pokoji, davame pauzu, odpocinek je treba.

Cesta vlakem

Ted sedime ve vlaku, cesta bude 4 hodiny, ale mame
klimatizovano,sedime a dokonce nam z predchoziho varovani servirovali
obed ve dvou verzich, kure a ryba v ruznych korenich a ryze.
Po delsi dobe jsem se dosyta najeldl, Bara nemohla, Martinka
nemohla...Dve plne zdejsi porce me staci,normalne je to takove zobani
:-} Jim tady asi o 98 % mene masa a o 100% vic ryze a nudli {ktere
normalne vynechavam}. Ovoce a zelenina tady sice je, ale zatim jsem se
moc neodvazil diky nistni vode, ale to asi casem povoli. Orechy jsem
tu nevidel, vejce jsem mel parkrat. To maso...neni divu, ze jsou tak
mrnavi, kdyz jedico jedi, ale maji zcela jiste jine starosti.
Slicna pruvodci co servirovala obed me asi po 10 vysvetluje, jak ma
spravne dekovat. Nejak mi to neleze do hlavy, jeste ze je to pokazde
jiny clovek, se kterym si 'povidam'.Jinak 'dekuji' se rekne neco jako
'krab kun krab', kdyz to rika chlap, 'krab kun kha', kdyz zenska. V
Bagkoku na ulici nas jeden opily policista ucil jeste dalsi fraze, ale
uz jsem to nejak zabudol.
Okolo me vsichni drimou, jenom Jirik s cernymi brylemi na ocich si cte
casopis, clanek je o 5 nejvetsich skolnich masakrech :-}.
Taky uz se mi klizi vika, ale nekdo musi hlidat. Katek je vzhuru,
mozna si dame desinfekci.

4.2.2006

Vstavani bylo v pohode, protoze jsem stejne, asi jako vsichni, spatne
spal. Je tu horko, hluk z ulice od casneho rana{vsichni radi troubeji,
turuji ty svoje malokubatury a desne je to bavi}. Mame v planu
lupnout jeste jeden chramik, pak pojedem rovnou na nadrazi. Uz ted je
hodne hoko, drzime se ve stinu a cekame, az budeme vsichni.
Posledni klaster, Wat, jsme po nejake dobe smlouvani prece jenom
videli. Jeli jsme Tuk-tukem v 6 a s bagazi. Spousty velkych i malych
budhu kolem dokola majetatni vece. kde ze stropu viseli netopyri. Byla
to prohlidka jak japonci v Praze - rychle kolem dokola, fotosy pak
hura na nadrazi.
Jinak Ayuthaya je oproti Bangkoku prijemna, mensi, lidi jsou vic v
pohode. Vzledem k tomu, ze lezi stejne od letiste jako Bangkok,
nabizi z myslenka, jestli vlastne zpet pres Bangkok.

Ayuthaya

Zatimco B. spi po odpolednim vylete, vyrazim koupit CD pro zalohu
fotek, uz mam jednu kartu skoro plnou...Tady je tolik veci k foceni.
Jsem v okoli jediny beloch a vsichni jsou pratelsti, kdyz se na
ostatni usmivam, tak to dela divy. V Praze se na nekoho usmeju a on se
na me divne podiva proc to delam. Tady skotacim po ulici, mavam detem,
zdravim prodejce jidla {to by me zajimalo,kolik z vas by tady jedlo na
ulici s mistnimi, Dane, ty urcite, kdo dal ? Je to obcas humac,ale jak
nejlip poznat okolni lidi}. Je mi horko, nejsem doma, jsem spalenej
od slunce a upocenej, ale jsem ve svem zivlu, tak nejak se mi to
perverzne libi.
Potkali jsme zdejsi verzi McDonalda,venku maji panaka, ktery
nemavarukuo na pozdrav, ale ma ruce sepnute ve zdejsim typickem
pozdravu. Vypada to legracne, bohuzel jsem s sebou nemel fotak.
Vecer jsme se sli projit na nocni market, bohuzel bez Martinky, pac ji
dostihly nejake brisni problemy. Po chvilce bloudeni a domlouvani s
mistnimi nachazime cestu po chvilce jsme tam. Mistni jsou prijemni,
usmivaji se a pecou a smazi ruzne veci. Timhle bohuzel prichazime o
Black team, protoze se z tech pachu{coz je obcas slabe slovo}
neudelalo Katce dobre. Zustavame s B. a Jirikem. Uz pred tim jsem
okusil jatra naspejli u poulicniho stanku {rekli mi, ze chicken, ale
jatra jsem fakt necekal, nicmene jsem to slupnul}, ted testuju peceny
banan. Je to dobre, vysusenejsi nez nas banan, jako fiky. Pred vyletem
jsem si jako vzdy vecer dal davku 'dezinfekce' takto rakie od Janecku.
Dal jsem si ji vic, takze jsem vesely, jsem hravy, navazuji kontakty s
mistnimi jedna baseb. B. tvrdi, ze bych takhle mel pit casteji, jsem
pry prijemnejsi, tak nevim...
Bara se setkala se stadem gekonu, kteri lovili hmyzaky u zarovky
nanasem hotylku, za normalnich okolnosti by byla hystericka, ted to
vzala celkem klidne.
Na trzisti si davame 'spicy' jidlo pro me, polivku pro B. a Jirik voli
veprika s ryzi. Moje jidlo jefakt palive,asi nejvic,cojsme meli,
papricky nechavam na taliri, uz to fakt nejde.
Jidlo je gut, jenom Jirik pul masa nechava, protoze to neni maso
(kosti, kdejaka zouzel), B. vyjedla vodu (to dela bezne}a me hori cela
pusa.
Jdeme domu a Jirka po shlednuti svaba vypravuje, jak videl horor, kde
cocroaches pronasleduji a zerou lidi. B.poznamenave. ze tady lidi
pronasleduji z zerou cocroache...
Jeste jsem si vzpomel na historku z jedne rozvaliny z dneska,kde se me
Vasil ptal, jestli nevim, proc maji budhisticke pamatky vsechno
symetricky, vchod na vsechny svetove strany, budhove se taky koukaji
vsude mozne. nevim , nevite to nekdo ? Jirka poznamenal, ze nase
kostely maji take oltar na jih a pak kaple je vsude mozne :-}

Ayutaya

7.00 rano, jedem na nadrazi, resp.cekame nez odjedem.
Jedem taxikem, chceme na nadrazi, taxikar se tvari ze vi kudy, myjsme
absolutne mimo. B. jede druhym taxi s black teamem, tak doufam, ze se
na nadrazi poktame.
Potkali jsme se ! Snidame na podlaze nadrazi sme se na nastupiste c.11
a laskujeme s mistnimi,kdo nastupi driv do vlaku. Vasilvybira misto s
detmi a duchodci,kteri snad budou pomali. Vymyslel jsem strategii
-kluci vezmou batohy a holky obsadi mista. Nicmene totalni katastrofa
-mame 3tridu, unas stoj ivagonek s druhou tridou, bezime
jinam,nalezame 4 tridu, to je cislo vagonusakra, nervozita, mackame se
do dveri,hazime si batoh ypres hlavu, je nehorazne vedro. Zabirame
nejaka mista, alemistnaci maji narozil od nas mistenky, o kterych
namtvrdili ze nejdou koupit. takze ve finale to dopadlo dobre, kluci
stoji, holky sedi. V 8.20 ma byt odjezd, 9.41 tam budem. 8.35 a porad
nejedeme...
Tak je neco kolem 9.30 apruvodci rika, ze jeste asi hodinu. Je tu
spostu objektu na foceni,ale uz bych rad vylezl..,
Cestu jsme prezili, bylo to fakt pro pokrocile. Zakupujeme jizdenku na
druhy den a jdeme se ubytovat.
Cele odpoledne jsme drandili na vypujcenych kolech po meste a
okukovali chramecky, chramky a chramy. V dobe sveho zenitu to musela
byt velka vec.
Vsichni jsme radne upekly a jsme radi ze kolem 16.30 vracime kola.
Zbytek dne budeme odpocivat, mozna nastane vylet na nocni trh, ale
jinak pohodicka. Mam usmazenou levou ruku a zatylek a smrdim jak doga
(tim se nechcci dotknout zadne dogy, ale nic jineho me ted nenapada).
Zatim ciao.

Procaaa

Procaaa znamena 'pozor' a stalo seto nasim oblibenym pokrikem {do te
doby,nez nas nekdo za to zmlati}. Meli jsme typickou asijskou snidani
v hotelu -slanina, vejce,toast, kafe, jestli to takhle pujde dal..
Den mel hodne hodin, zacali jsme prohlidkou palace se smaragdovym
budhou pak kralovsky palac, potom lezici budha a to uz jsme se
grilovali ve vlastnim potu. Museli jsme nandat dlouhe kalhoty a ono v
tech 30+x stpupnich to je zazitek.
Palace jsou uzasne, jak se na krasne pamatky slusi, spousty Budhu,
zlata, kreseb, sosek ruznych potvor a postav. V jednom palaci maluji
vyzdobu, rucne, jeden kvitek jako druhy, desna drina. Ty steny takhle
malinkym steteckem museli malovat roky. Cech by koupil tapetu v OBI.
B. pak vymyslela, ze pujdem na masaz do chramove maserny a potesime
tak nase unavena tela. Po chvilce hledani objevujeme kyzene misto a
po kratke diskusi, jestli se to za 180 B vyplati jdeme dovnitr.
Posleze i Vasil musel uznal, ze to stalo za to. Zvlastni zalezitost,
cloveka tak ruzne natahuji, tlaci mu na tepny, kroui ho, slapou mu po
nohou. Az mi pripada, ze leci pripadnou bolest bolesti, klin klinem.
Pak nasleduje pochod smrti pres cinskou ctvrt. jdeme po hlavnich
ulicich, strasny provoz, hodne (aleopravdu hodne smogu) a spoooousty
zajimavych lidi ํfotim jak vzteklej), zajima jidla, pachy a
vsudypritomny bordel...Proste 'houmrackov'. Vasil nas neomylne vede
spravnym smerem. Polomrtvy hlady usedame nekde na ulici, kde nevidet
zadnou bilou tvar, a od jedne cinanky objednavam nudlouvou polivku.
Jako bonus se objevuji jakesi noky zahadne podstaty, ale chutna to
dobre. Jirka spolecne sMartou taky kupuje nejakou pochutinu a uz se
ladujem. Jsme za atrakci, jedine bile kuze v dohledu a jeste jime
jejich blafiky. Prostredi neni nejak moc vabne, ale chutna nam a
vybirat se zas tak neda a mame hlad.
Mirime smerem na nadrazi prozkoumat kudy dal, jak do nasich dalsich
destinaci. Na nadrazi jsme dorazili polomrtvi smogem a horkem. Po
chvilce zjistujeme, kudy do Ajutaje. Jdeme to probrat na chvilku na
kafe a vsimame se cestovni kancelare. skupina slozena z dobrovolniku
jde zjistovat, jak a kdy nejlepe dal. Nasledne se nam dost meni plan
diky destum a mistnim festivalum. Osubka v kancelari je velice mila a
planujeme dohromady, kam mame jet a kdy. Cas bezi a ja zacinam byt
polomrtvy chladem z klimatizace...Jsme tam snad hodinu, des. Po
konzultaci planu se zbytkem druzstva a dohadami co rezervovat a kam
jet ci nejet se usnasime na dalsim itinerari a vyrazime Tuk-Tuky do
nakupniho centra zjistit, jestli se tamda pred odletem neco poridit.
Zustavame i naveceri.
Do hotelu se vracime busem, Tuk-tuky jsou nehorazne drahe. Pred spanim
jsme jeste neodolali a sli jeste na jednu masaz. Ja na hodinu thajske
masaze, B. Jirik a Marta na nozky. Je tezke se uvolnit, kdyz se vedle
vas porad nekdo chcchta, ze ho lechtaji na chodidlech...Zase jsem byl
ruzne laman a ohyban, az se vedle me B. bala, ze mi neco udelaji.
Tohle pisu tesne pred spanim, rano v 7.00 vyrazime na nadrazi a pryc z Bangkoku.