pátek, června 30, 2006

Nove fotky

...(z KL, cajovych plantazi, Kanape, tj. Canopy Walk) budou nekdy v
pondeli, zpracujeme v Singapuru.
Uzijte si vikend, jdeme lupnout dva Tygriky.

2Roses jsou v Melace

Taman Negara skyta velke moznosti...Nicmene jsme tam byli pouze dve noci, tj. jeden plny den.

Nekolik minut po vstupu do dzungle B. prohlasila, ze je to jako kdyz
jela ve treti tride na tabore na vylet... Tak nevim.

V tak male vzdalenosti, jako jsme byli my toho clovek nic moc neuvidi
- cesticka vyslapana, kyticky utrhane, turisti ukriceni. Toz jsme
videli jenom hmyzaky, neco ptactva a opici. Na vicedenni cestu jsme
nesli, co si budeme povidat, mezi nami cestovateli, uz jsme nejak
unaveni.

V dzungli bylo neco, co se nazyva 'Canopy walk', tj. prochazka v
korunach stromu. Kdyz jsme tam zamirili, tak B. prohlasila 'Pche, je
to jenom 500m dlouhe' (ale pockejte, az uvidite jeji fotku, kdyz si
uvedomila, do ceho jde...tohle neni ten obrazek :o).

No a vzapeti jsme vylezli po zebriku do vysky 50 metru a meli po
takovych uzkych prkynkach s pletivem asi 1m vysokym, prechazet mezi
stromy. Jsou to takove stezky, ale ukrutne se to houpe a pod vami
takova mala fosinka, to pletivko, jinak nic.

Jste sice v korunach
stromu, ale nevidel jsem nic, ac jsem se dival jako ostriz (za mnou
urvani Rusove, pode mnou urvani Malajcii, prede mnou B., ta mlcela jak
hrob :o) to by to zvire muselo byt uplne vygumovane, aby tam zustalo).

B. mela s vyskou celkem problem, ale statecne to kousla, dala mi to
jako minidarek k svatku :o). Ono ji taky nic jineho nezbyvalo, zpet se
neslo dostat, cesticky mezi stromy jsou jednosmerky :o)


V parku maji byt taky tygri, tapiri, sloniska atp., ale tohle asi
uvidi ten, kdo se vyda na vicedenni trek do dzungle daleko od
civilizace (s pruvodcem...). Zkratka je to jako v Sape, ve Vietnamu,
cim dal clovek jde, tim mene lidi a tim vice mu to da.

S B. jsem se predbezne dohodl, ze az mi bude 40 (na 50 uz mame s B.
spolecny plan :o), pusti me, tak tam pojedu na tyden, jenom dzungle
(Praha-KL-5xdzungle-KL-Praha). Zadny pocitace, zadny mobily, zadny
zensky...Relax mezi moskyty. Kdo se hlasi ?

Nicmene dobra vybava bude treba, hodne se hodi takove ty kloboucky s
malou moskytierou, hmuzu je tam hodne. Clovek se po par minutach
kompletne zpoti, ale kompletne, tezce se dycha, vzduch jako v
pradelniku. Nas repelent jako by je pritahoval. Vysoke botky proti
pijavicim.

Ted uz jsme, po 6 hodinove ceste (porad nekam jezdime...), v Melace,
kde, jak vsichni tvrdi, to vsechno zacalo. 'To' = Malajsie. Zustavame
tady do nedele, potom jedeme zpet do Singapuru za Loganem, Kavitou,
Ruebenkem a Lavinkou (a hromadou zradla, uz to zive vidim). 6.7.06
letime do Thajska.

středa, června 28, 2006

Vzkriseni

Jeste v Kambodzi jsme s B. smenili nejakeho pruvodce nebo co za jednu
knihu, kterou jsme objevili v hotylku.
To by nikdo necekal, prekvapive byla v cestine ! Uz tenhle fakt nas
zahral u srdce ( jako bychom potrebovali ohrivat...) a vzali jsme ji s
sebou na cesty.
Poradne jsem se zacetl az ted a byla to na moje rozpolozeni
neuveritelne zdarila volba. Je to "Vzkriseni" od Tolsteho.
Hodne se mi to libi a urcite vam tady jeste neco odcituju nebo okomentuju.

Taman Negara

Po celodenni narocne ceste jsme z hor Cameron Higlands dorazili do
jednoho z nejstarsich (mozna nejstarsiho) destnych pralesu na
svete...Taman Negara.

888 slov


Prave jsem docvicil svoji denni rutinu, sedim si tu venku v Cameron

Higlands, cvrcci cvrkaji, z mesity se nese vyzva k modlitbe, je
chladno a pomalu se stmiva.
Dneska jsme mimo jine byli i v budhistickem klastere, kde, jak nam
vypravel pruvodce se pred nekolika mesici neco stalo, jeden z mnichu
pocitil jiste schopnosti - zacal mit schopnost lecit a pomahat lidem.
U klastera byla velka fronta lidi, kteri se sem sjizdeji nejen z cele
Malajsie, ale i z Ciny.
Pruvodce mnicha zna a rikal, ze byval docela normalni a obycejny, ze
se skutecne stalo neco zvlastniho. Mnich nicmene kazde rano kolem 11
sejde z klastera, nikoho se nechce dotknout, jenom se diva, mluvi a
prekvapive pomaha a uzdravuje.
Jedna z pritomnych to komentovala tim, ze ten clovek ma jiste zvlastni dar.
Dar ? Jednoduche, ne ? Jednoho dne se probudite a uvedomite si, ze
umite cist myslenky. Velmi snadne.
Pripustme na chvili, ze podobne schpnosti existuji, potom je mozne, ze
se male mnozstvi lidi narodi s podobnou anomalii.
A co ten zbytek ? Pokud to existuje, a ja verim, ze ano, pak spis nez
dar je to dovednost dosazena tezkou, ale skutecne velmi tezkou
praci.Kavita mi v Singapuru pujcila prastarou knihu o joze, asanach,
dychani apod. Mimo jine se tam pise o hadi sile, cakrach, cestach a
bodech energie a naprosto prirozene take zminuji, ze po dosazeni
urcite urovne se objevuji u cvicence schopnosti vesteni, detekce
nemoci a jejich uzdravovani, videni minulych zivotu, levitace atp.
Autor to nicmene odbyl s tim, ze tady se jogin nezastavi, ale
pokracuje dal k dosazeni jeste neceho vyssiho.
Nejsem si jisty, o jake urovni autor mluvi, ale zcela jiste to nebudou
tydny, mesice, ba mozna ani roky. A take to nebude prochazka ruzovym
sadem, ale velka, nepredstavitelna rehole a odrikani.
Ono to zni jak mutanti z X-Menu, ale co kdyz je mozne se neco
podobneho naucit, resp. toho dosahnout ? Kolik z nas (Vas) by bylo
schopno si odrict ruzna poteseni, ktera zivot prinasi, jako dobre
jidlo, postel, vyvarovat se pohledu na peknou zenu (nebo muze, o sexu
ani nemluve :o) ? Vymenili by jste to vsechno za schopnost lecit,
mirnit bolest a pomahat lidem ?
Ja asi ne, resp. ja nevim, tezka vec. No a pak se divte, ze tech lidi moc neni.
Je taky nutne si uvedomit, ze pokud nekdo neco podobneho umi, jednak
se s tim nikomu nechlubi (proc taky, je na urovni, jakou my si ani
neumime predstavit, treba se s nami ani nedokaze bavit, resp o cem
taky...), takze 'vedecke' dukazy chybi, jednak mozna smeruje jeste dal
(a pak uz je mu zbytek sveta uplne ukradeny...).Strycek Kavity je
takovy maly cudlik s vetsim briskem, vezl nas do Kuala Lumpur a nerekl
bych, ze je nejak extra nadupanej. Ale s jeho manzelkou jsme si dlouho
povidali o hinduismu a ruznych bozstvech a ona zminila jednoho boha
(jehoz chram je kdesi hluboko v dzungli, v Indii) a ze ma schopnosti
plnit prani. Ale, kdyz tam chce clovek dojit, musi neco splnit, bylo
to priblizne neco jako - 3 mesice bastit jenom ryzi, pit vodu, na zenu
se ani nepodivat, nosit cerne jednoduche saty, spat na zemi a bez
polstare, proste se vyvarovat jakehokoliv poteseni. Potom dojedete
nekam do dzungle, travite dny v modlitbach a pak se tam vydate. Pesky,
bosky a v noci. Mluvime o skutecne dzungli, kde jsou porad jeste
tygri, sloni, hadi, milion hmyzaku atp. Take tam, well, kazdy
nedojde...
Kdo nejak k ranu dojde a ma prani a jeste se zvladne vratit, prani se
mu vyplni. Pry.
Nicmene Kavity strycek tam takhle sel. Nevim co si pral, neptal jsem
se, ale clovek proste citi uctu. I kdyby to bylo nanic, stejne
zvladnul hodne tezkou zalezitost.
Vetsina z nas ma problem denne cvicit, neprecpavat se nebo vstat brzo.
Chceme rychle reseni na bolest zad (nejlepe si vezmeme prasek), chceme
zhubnout bez namahy a nejlepe do tydne. Ze cvicit musime denne, je
treba se potit a k veceri si nedat knedliky, ale salat ? Moc prace, na
to se radsi vykaslu...
Nezvladame ani takhle 'jednoduche' ukoly, ktere vyzaduji nase
soustredeni, cas a usili, natoz neco tezsiho. Potom nam to holt asi
prijde nadprirozene.
Muslimove drzi Ramadan, mesic pres den nejedi a nepiji (jasne napucnou
se po zapadu slunce), aby si pripomneli, ze na svete jsou taky chudi
lide, co nemaji co jist. Zkuste to nekdy...
Kazda mince ma holt dve strany, neco za neco. A tak je to se vsim -
nekdo si pripada v praci nedoceneny, ale zase treba muze brzo domu a
ma cistou hlavu. Nekdo zase muze ohromit karierou, pozici a uspechy,
ale jeho okoli si, pokud nemaji podobnou zkusenost, malokdy plne
uvedomi, ze za tim stoji tvrda drina, prace do pozdnich vecernich
hodin, prace o vikendech a hlava plna starosti. Potom ma ten uspech
hned jinou prichut a ve finale je tuhle cenu malokdo ochoten zaplatit.
Takze je to vlastne stejne jako s tim mnichem, co umi lecit. 'Ma dar'
a hotovo. Ale on to treba neni dar, ale nasledek poslednich 35 let
narocnych meditaci, dusevnich i telesnych cviceni, rehole a odrikani,
nikdo jsme to nezazili, takze netusime, kam to muze vest.
A to, priznejme si, zas takovy dar neni. Stejne jako s karierou, je to obet.
Neco za neco, jenom na to casto zapominame. A z mesity uz zase volaji..

úterý, června 27, 2006

Caj v Cameron Highlands

"A tady vsude okolo je caj. Caj, samy caj. Jenom caj. Caj, caj a caj". Tak tohle byl komentar pruvodce, kdyz jsme projizdeli cajovymi plantazemi v Cameron Highlands. Stejne jako v Sape je rejze, tady je vsude caj. Cerny caj.

Byli jsme se podivat i v tovarne na zpracovani caje, vsude to tam nadherne vonelo :o).



Podle vykladu se nejlepsi cajove listky nachazeji na vrcholu rostlinky a caj je tam taky nejjemnejsi, neni tak ostry, vynika jeho chut. Pije se vyhradne bez mleka a cukru, jinak tu chut znicite.
Nize na rostline jsou hrubsi a vetsi listy, stejne tak chut je silna a velice vyrazna. Caj z techto listu se pije s mlekem a cukrem.
V podstate odpad, ktery zbyde a neprojde vyberem do prvnich dvou skupin, se ochuti nejakou tresti a zbyde z toho to, co si normalne kupujeme v Delvite nebo Tescu, tj. nejaka ovocna divna voda, ktera ma s cajem, krome nazvu, maloco spolecneho, voni a chutna to uplne jinak. Tahle sorta se muze pit jakkoliv, treba s rumem, stejne je to uz jedno :o)


B. v klastere, kde bydli ten zazracny mnich, co me inspiroval k napsani "888 slov".


A tady jsme bydleli my, moc pekne prostredi, vsude kytky a styl stare Anglie.

Vlajky v budhistickem svatostanku

Cameron Highlands

Je tu zima, skutecne chladno, snad poprve po tolika dnech mame dlouhe kalhoty a bundice. Dneska jsme videli cajove plantaze, zpracovani caje a prekvapive, zakoupili neco malo caje pro vlastni spotrebu (a darecky, vsude kupujeme tisice darecku :o).
Zitra mizime smerem narodni park Taman Negara, kde podle toho jak se nam to bude libit, zustaneme max. do nedele.

pondělí, června 26, 2006

Malajsie

Chtel bych byt velryba. Chtel bych byt velryba, line se povalovat na melcine a obcas mavnout ploutvickou. Jinak bych porad jenom lezel a vyfukoval vodu. To jsou nasledky pobytu v Singapuru, resp. v Malajsii.
Den se v podstate sklada z ruznych jidel. Velka snidane v 10 hodin rano, v jednu sedime u stolu, sedime tam 4 a jidla je tam pro Snehurku a 7 hodne, ale opravdu hodne vyhladovelych trpajzliku. Jime, jime, hodujeme, ale nijak neubyva, porad se tam naji 15 lidi.
Pak se jedeme nekam podivat, a vzapeti nas nekdo zve na neco rychleho k zakousnuti...
Taky obcas vidime nejaky chramik, moderni budovu, prirodu, ale to je v podstate jenom vyplneni casu mezi jidly, neni to zas tak dulezite. Dulezite je tady rychle travit, jinak z vas bude velryba.
V Singapuru i Malajsii maji otocene priority, ziji tady proto, aby jedli, jidlo je takovy jejich konicek.
Rychle jsme projeli Melaku, Kuala Lumpur a ted jsme v Cameron Highlands, je tu prijemne chladno a pestuji tu caj. Zitra uvidime a prozkoumame vic.
Tak zatim, jdeme si neco zakousnout :o)

Oprava, opravicka...

Ano, uznavam, jsem omylny clovek, spletl jsem se a sypu si saze na hlavu. Vracime se o mesic driv, nez jak jsem napsal, tedy uz v cervenci.

Fontana

pátek, června 23, 2006

Tak jedeme do Malajsie

Ted je rano, na stole nas ceka kava a caj (a asi dorazi i palacinky :o), jenom pro upresneni, jsou velke asi jako livanec a ruzna kari se naliji na talir, nasledne se rukama palacinkou vytira, zadny pribor :o), stejne tak jime ryzi, salaty atp. - rukama).
Odpoledne naskakujem do auta a jedem s rodinkou za hranici, kde ma strycek auto a pokracujem do Melaky. Za cca. dva dny budeme v Kuala Lumpur, prozkoumame mesto, okoli a priblizne 4.7.06 se vratime zpet do Singapuru. 6.7.06 letime do Thajska, kde se budeme az do odletu flakat.

čtvrtek, června 22, 2006

Lavinka se slunecnikem

Civilizacni choroba ?

Napadlo me, ze jsem v jedne knizce cetl (tusim Paul Graham, Hackers and Painters), ze puberta je zalezitost moderni doby, ze tenhle fenomen driv neexistoval (tj. zmeny nalady u dospivajicho jedince, problem s autoritou a pleti atp.). Krome toho, ze tady deti jezdi v kocarku (ostatne, jako v kazde vice civilizovane zemi), jsou taky casto obezni, basti lupinky,sladkosti a ruzne krupky a taky se vztekaji.
Je az k nevire, ze stejne jako v pripade kocarku, nevideli jsme behem naseho putovani vztekle dite, ktere odporuje rodicum, vresti a odmita poslouchat. Vetsinou to byla naopak ucta a poslusnost. Tady jsme uz na par pripadu narazili a protoze jsme si tomu pohledu nejak odvykli, je to do oci bijici. V podstate si nevzpominam, ze bych nekde (behem putovani) videl neposlusne dite.
Ze by tohle taky prinasela civilizace ?

Snidane

Jako kazdy den vstanem a pomocnice v domacnosti (divili se, ze u nas
to bezne neni :"A kdo se stara o deti, kdyz jste v praci ?") nam udela
snidani, stejne jako detem.
Legrace je, ze Lavinka a Rubenek, jako v podstate indicke deti, maji
conrflakes s mlekem a ja a B. palacinky s curry omackou a chilli :o)
(conflakes nejim a ty palacinky s omackou jsou proste super).
Jeste k te pomocnici - je to tady celkem bezne, nasi hostitele
vstavaji kolem 5.30 kazdy den a vraceji se v 9, v 10 vecer. Materska
dovolena je 3 mesice, Kavita sla do prace mesic po porodu. A tohle je
tady normalni pracovni rezim, jednou v 11 vecer se tady stavila Kavity
sestra a jeji pritel s jidlem, sli z prace. Dost lidi tu ma i dve, tri
prace najednou. Slusne pracovni tempo.
Jinak to nejde, vzhledem k nakladum si nemuzou dovolit nepracovat a
zustat s detmi doma (od statu po trech mesich nic nedostanou a praci
jim pak taky nedrzi).
Proto maji pomocnici, ktera je pro deti jak babicka, vari, pere, uklizi.

středa, června 21, 2006

The city



Ve vytahu necurat :o]

Psal jsem o samolepce zakazujici curat ve vytahu, tady je. Spletl jsem se jenom v pokute, ne 100 ale 1000 dolaru (coz je asi polovina prumerneho platu tady...).

úterý, června 20, 2006

Power ranger

Vzhledem k tomu, co tady zije za lidi a narodnosti, stejne tak s prihlednutim k soutezivosti Singapuru umi tenhle 6ti lety hosik anglicky, cinsky a tamil(nareci jizni indie). Malajsky se douci asi co nevidet...
Jeho sestra, ktere je lehce pres 2 roky umi celkem v pohode pocitat a v cca. 4 letech uz bude umet cist.

Babicka-svesticka

Jizda se SMRTi

Singapore Mass Rapid Transport - ve zkratce SMRT :o)
Dovedete si predstavit neco jako metro, ktere ma na sobe napsano "Daruj krev pro dobrou vec, vase SMRT" ?
Stejne tak tu maji "Soutez se SMRT" atp. :o). Vidime to na metru, na plakatech na taxikach. Morbidni.

Co nedas, ztracis

Doktor nebyl uplne z hor, byl z Nemecka a potkali jsme ho pri prolezani pamatek Angkoru. Mluvili jsme celkem kratce, dva rozhovory u dvou ruznych zricenin, neco kolem 30 minut. Ale jak dulezite bylo tohle setkani...
Je mu neco pres 50, lekar. Ted jezdi kazdy rok na Filipiny, nekam daleko do hor. Nejdriv se jede dzipem, pak na koni, pak pesky.
Tam pak 4 mesice leci lidi, leky si priveze s sebou (a ruzne se strida s jinymi lekari). Dela to zadarmo, bez naroku na odmenu. Resp. za naklady (preprava atp.), leky plati jeho organizace.
V Kambodzi byl na kratke dovolene, uz tu ale byl pred skoro 30 lety, ke konci ery Rudych Khmeru, kdy pomahal v uprchlickem tabore.
On sam je soucasti organizace jmenem 'German doctors for third world' (doufam,ze je to spravne, podobne to znelo), kde nejsou jenom Nemci, ale Svycari, Cesi, Rakusani atp.
Kdyz pred par lety tsunami zasahlo jihovychodni Asii, byl na Sri Lance a na jihu Thajska a z penez vybranych jeho organizaci nakoupil stovky lodi pro rybare.
Kdyz jsem psal ten clanecek o zebracich, netusil jsem jeste, ze potkame tohodle zajimaveho cloveka s vynikajicimi napady a podnety.
Proc tady obcas nekoupit neco co vlastne nepotrebujeme (banany, vodu) od nekoho, kdo to fakt potrebuje ? A pak to dat nekomu, kdo to treba potrebuje ? Stejne je to pro nas za smesny peniz, neniliz pravda... Pokud to koupime na vesnici, tak tam je vetsi potreba nez ve mestech/turistickych centrech a oblastech.
Taky nam vypravel o plytvani. Jak se z penez Cerveneho krize kupuji terenni auta pro statni uredniky (vcetne zaplaceni cla), pro kazdeho jedno, jak se kupuji drahe stany pro trekking po Norsku pro rodiny na Sri Lance (takze je v nich nehorazne horko, neda se v tom bydlet a ve finale si je 'nekdo' necha), pricemz oni potrebuji neco levneho a vzdusneho, o darech pro Kambodzu nebo Thajsko, ktere kompletne zahucely nekam na konto ve svycarske bance a par uredniku z vlady nasledne postupne odstoupilo, no humac.
V podstate pokud chceme pomoci, tak je nutne si rozmyslet, kam ty penize dat. Kazda velka organizace s timhle ma problem, sam veri tem mensim, te svoji (no, aby ne ) a pak jeste zminoval 'Lekari bez hranic'. Urcite existuji i jine kvalitni, nicmene rikal nam o tomhle.Ted ma rozplanovane nekde na tech Filipinach udelat malinkatou jednoduchou tovarnicku na boty. Naucit par lidi, jak se s tim pracuje a vyrabet tam levne sandaly, protoze to tam lidi hodne potrebuji. Pokud nebudou mit ani na ty levne botky, tak budou dva dny v tovarne pracovat a pak dostanou jeden, dva pary.
Spatne je davat nekomu neco uplne zadara. pak si ti lide na to zvyknou (proc davat zebrakovi penize jen tak ? At vam cely den treba nosi batoh a pak dostane dolar, at pracuje), nebudou delat nic a budou jenom cekat a casem budou chtit vic a lepsi (coz je prave ten priklad potravinove pomoci v Africe, tady mi doktor dal za pravdu).
Zajimave na tom bylo to, ze tomu venuje krome spousty sveho casu i spousty svych penez. Sveho casu, svych penez.
Napadlo by vas nekdy koupit doma maly, levny, digitalni fotacek a tiskarnu na obycejny papir a dovezt to sem, nekoho s tim naucit pracovat a pak mu to za neco symbolickeho nechat (a jedna rodina ma razem obzivu...) ? Me teda fakt ne...
Ze to stoji moc penez, nemuzeme si to dovolit, a ze nam nikdo nic nedal zadarmo a ze proc a nac a...?
Na to ted nejak nevim, co bych vam na to rekl, resp. napsal.
Moji oblibeni U2 maji v jedne pisnicce neco jako 'Co nedas, ztracis'. Rikal jsme to svoji, taky oblibene :o), B. uz mockrat a mnohokrat jsme o tom diskutovali (zvlast kdyz nakupujeme darky :o), ze to co clovek ma nejvic rad, by mel nekomu venovat (mluvim o vecech) uz doma, tady to ale ziskava uplne, uplne jinou prichut. Stejne tak penize maji jinou prichut.
Bavili jsme se o tom, ze lekar to ma 'jednoduche', muze skutecne lecit vsude. Ja se vyznam v IT, to jim asi moc nepomuzu... Vyvedl me z omylu, naopak, urcite potrebuji i ucit, pocitacu a kvalitnich lidi nedostatek.
Suma sumarum jsme z neho meli nasledujici pocit - doma je v pohode, deti odrostly, hypoteka splacena, tak co dal ? Hromadit, syslikovat ( a uz to nikdy neupotrebit), nudit se, ztracet cas a kupovat nesmysly, byt stastny, ze se mam dobre (a zavirat oci pred nestestim jinych) ? Penize mam, zkusenosti taky, tak pomuzu ostatnim, at ma zivot zase trochu smysl.
Jo, taky nam rikal, ze si privezl z domova asi 2 kg cokolady, ze ji ma moc rad, ale ve finale to tady vsechno rozdal :o).
Podobna setkani vam nasadi do hlavy sposty seminek, nekdo jiny je mozna zalije...
Uz ted mi v hlave klici nekolik rostlinek, ale jeste utece hodne vody, nez a jestli vubec, z toho neco vyroste.


pondělí, června 19, 2006

Par fotek ze zoo




Dalsich nekolik zajimavosti

- obchodovani s drogami = trest smrti
- pokud zahodite cigaretu na ulici, nejenze dostanete straslivou pokutu (600 dolaru), ale taky vesticku se slusivym napisem a jdete verejne uklizet, manazer, obchodnik, pravnik, kdokoliv. Pokud odmitnete, tak vas promtne zavrou
- za minutu zpozdeni zaplati mistni verejna doprava 1 dolar magistratu. Jezdi na minutu presne, at je to vlak, co jede 6 hodin nebo mistni busik
- zvykat se smi, ale dovoz zvykacek je zakazan (byly vsude nalepene a zpusobovaly problemy, tak je zatrhly)
- celkove pokud tady clovek udela co nema (coz stejne rozumny clovek nedela, ze zahazuje papirky a cura ve vytahu...), tak ne ze ho lehce poplacaji po zadecku, ale dostane pecku, ze mu skoro upadne hlava a jeste chytne druhou ranu o zed. Skutecne si pak kazdy rozmysli, jestli udela prestupek, pojede rychle nebo zahodi na ulici papirek. Jak nam vypravel Logan (hostitel), jednou nemel na karte na parkovani a placeni prujezdu mestem dostatek penez (chybelo mu asi 5 centu), dostal pokutu 10 dolaru a protoze se opozdil s placenim, ve finale zaplatil 70 dolaru

Konvicka a dvere

Logan, Ruben, B., Lavina, Kavita :o)

neděle, června 18, 2006

Sotva se teticka...

dozvedela, ze maji nasi hostitele navstevu (rodina je velika = velke komunikacni kanaly), uz jim volala, at nas vezmou na navstevu, ze uvari a udela veceri.
Takze jsme ted zase nacpani indickeho a malajskeho jidla a funime, tedy aslespon ja.


Skutecne jak nam rikali, host = buh a presvedcuji nas o tom na kazdem
kroku, at uz tim jak se o nas staraji, hosti, vsude vozi, krmi a
obvolavaji pribuzne v Malajsii, u koho budeme spat a kdo se o nas
postara :o)
Vypada to, ze tady budeme az do patku (paradox, v tak drahem meste),
ale v patek jede strycek do Melaky do Malajsie a jako mistni se vyzna
vic a vezme nas s sebou.

Pohostinnost, co svet nevidel

Jak uz jsem psal, na letisti v Kambodzi jsme si zacali povidat s nekym
ze Singapuru, jim se nas zzelelo a nabidli nam, ze muzeme bydlet u
nich. To jsme jeste netusili, co nas ceka (ted je rano, tretiho dne,
chystame se na Sentosu, ostruvek u Singapuru).
Logan a Kavita jsou cca. naseho veku, nekolikatou generaci ze
Singapuru, ale jinak namichani (jako predci) z Thajska, Malaysie a
Indie. Maji dva cipisky, 6 let klucik a 2,5 roku holcina, co vypada
jak mala Helly Berry :o), oba jsou roztomili a uz se me prestavaji bat
(asi kvuli fousum).




Bydlime u nich v bytecku na modernim sidlisti a oni nas hosti a hosti
a hosti...Mame temer permanentni pocit precpani :o) uzasnym jidlem a
protoze nas vsude zvou, taky malicko pocit studu.
Jsou skutecne velice pohostinni, nejen oni, cela jejich rodina a mozna
tady vubec vsichni. Vcera jsme byli pozvani na oslavu narozenin
jednoho synovce do cinske restaurace. Bylo tam asi 12 dospelych a cca.
8 deti plus ja s B. a byl to uzasny zazitek - polevka ze zraloci
ploutve, smazena hlubinna ryba, takovy musle s nozickama, sepie, kure
s chilli. Pak nas jeste hostili u jednoho svagra doma, dostali jsme
asi 2 dcl whisky :o) I ten maly synovec nam potom s usmevem dekoval,
ze jsme prisli na jeho oslavu a zazpivali "Happy birthday to you".
Jejich indicky byt byl obrovsky, vsude symboly, chramecky a sosky
hinduistickych bohu, vyrazne barvy a na stene plazma jako krava, na
obrazovce fotbal :o).
Takovou pohostinnost proste nezname, asi ji nemame v genech. Asi
urcitou roli sehralo i to, ze studovali oba v Australii, malicko
cestovali a rikali, ze spoustu lidi pomohlo jim, takze oni jsou ted
stastni, ze mohou taky nekomu pomoci a hostit ho. Ale stejne, mame
spoustu adres a pozvani z ruznych mist, ale ty lidi jsme nejak
poznali, treba na treku,a presto ani ja (se svoji hodne otevrenou a
duverivou hlavou) si nedokazu uplne predstavit, jak skutecne ciziho
cloveka pozvu k sobe domu.
Dny jsou tady dlouhe, vstavame relativne brzo a chodime spat pozde.
Neustale nam ukazuji nejake dobroty a kdyz videli kraba, co jsme ho s
B. jedli na ulici v Hanoji, smali se a rikali, ze to neni krab, ale
prcicek krab, ze nas vezmou na opravdoveho kraba (fakt je, ze vcera v
te restauraci byly akvarka s rybama, co se tam vari a meli tam jednak
zlutou velkou murenu, ale taky kralovskou langustu a ta byla velka
snad jak moje stehno, tykadla tak 1,5-2 metry).
Vedeme s nimi taky dlouhe a zajimave rozhovory o nabozenstvi, kulture
a zivote tady a u nas.
Sumasumarum - dalsi vyborny zazitek.

sobota, června 17, 2006

Kulturni sok

Pokud jsme nejak podvedome zamysleli, aby nas neco strasne sokovalo,
nemohli jsme si vybrat jinak. Po dvou mesicich putovani po zemich, kde
je strasna chudoba, spatna doprava, nefungujici XXX (doplnte sami)
atp., jsme prileteli do ultramoderniho mesta (ona je to zeme, ale budu
o Singapuru mluvit jako o meste).
Singapur je ultramoderni, ultrarychly, malicko umely a po tom co jsme
videli nas tady neco sokuje na kazdem kroku.
Jenom v bodech, jsem ted linej to rozepisovat :

Vicemene neexistujici kriminalita
Pokud se nahodou neco stane (kradez, vrazda z vasne), je z toho zprava
tydne v televizi ci novinach. Obecne predpokladam, ze kdyz polozim
penezenku rano u reky na obrubnik, vecer tam jeste bude.

Pokuty
Za vsechno a vsude. Za nepouziti pasu v taxiku - 120 dolaru. Za curani
ve vytahu - 100 dolaru (fakt, je tam samolepka). Za spatne parkovani,
za parkovani bez karty, za jizdu bez karty, za koureni na verejnem
miste (zatim jsem videl 2 lidi kourit, po dvou dnech...). Mistni
rikaji, ze Singapur je "fined city" (Fine = pokuta, ale taky neco
pekneho, fine, takova hricka).

Poplatky
Za jizdu autem po meste se automaticky odecitaji z nabite karty,
kterou mate za oknem. Stejne tak parkovani v parkovistich se z te
karty automaticky odecita v zavislosti na case, dopravni spicce atp.
Samo, bez dotyku, uz 12 let (pred 12 lety to zavedli, chapete to ?).

Zivot
Je tu narocny, rychly a velmi soutezivy. Pocita se pouze ten nejlepsi,
neexistuje byt druhy, resp. kdo je druhy, nema sanci na svetlou
budoucnost. Deti se uci cist uz asi od 4, v sesti se predpoklada, ze
uz cist umi. Maji extra hodiny po vyucovani a z jejich detstvi je
jenom uceni a uceni a uceni.

Pohoda
Sedi tu hinduista vedle muslima, zaroven kecaji s cinanem a posloucha
a prizvukuje krestan. V pohode, vsichni se respektuji. Jsou tu v
prevaze Cinani, pak Malajci, pak Indove.

Platy
Protoze na vzdelani se klade obrovsky duraz, ucitele maji stejne velke
platy jako pravnici (!), ale stejne tvrde pracuji, domu chodi casto
kolem desate (bydlime u dvou manzelu-ucitelu). Stejne platy ma policie
(zdejsi zamestnanec policie studuje prava v Londyne a ma vysokou
skolu...).

Bankomat na letisti na me mluvil, stejne jako vytah v dome, kde bydlime.

Navsteva hinduistickeho chramu
...s nasimi hostiteli, puvodem z Indie, puvodne hinduisti, ted
krestany byla vycerpavajici a oci dosiroka otevirajici, celist
padajici zkusenost.

Indicke jidlo je uzasne chutne.


Pokud nekdo udela chybu ve stravovani, jedna stiznost a konecna.

Jidlo je tu FANTASTICKE - stanky na ulici vypadaji jako male Ambiente,
jidlo voni jako z Ambiente a stejne i chutna.

Singapurska zoo je fajn (poprve jsem videl nazivo kapustnaka nebo
kraba, co odstrihava kokosy, je velky jak maly pes), ale Fejk u nas
dohani milovymi kroky. Nicmene zdejsi zoo je asi 13 let stara.

Normalni lidi tu bydli skoro jako u nas na jiznim meste. Bydlime v
takovem hezkem panelaku na sidlisti. Je tu ale vsude ultra cisto a
hodne, hodne zeleno, vsude parky , travniky a palmy. Jinak sidliste,
depresivni.

Singapur je pro nas fakt sok. Treba jsme dva mesice nevideli
kocarky... Jak ty deti vubec preziji bez kocarku a tech vsech udelatek
? Dlouho jsme videli jenom jak se deti nosi nebo uz rovnou chodi.
Takze tady je to obrovsky kontrast, kdyz vidite obtloustle deti v
kocarku cpat se mufinama... Kocarkova lobby je asi v Kambodzi nejak
slaba nebo co.

A jeste jednou - Sngapur je kulturni sok, ale asi i zaroven navrat do
reality, do tohodle se jako vracime ?

A mame to zadarmo, zadarmo, zadarmo...

Tak na letisti, kdyz jsme si kupovali krmeni, jsme prohodili par slov
se sympatickym snedym pareckem (resp. B., je nutne ji priznat kredit).
Pak dalsich par slov a dalsich par...Ve finale nam nabidli, ze muzeme
bydlet u nich v Singapuru jestli budeme chtit. To jsou veci, co ?
Neuveritelne, uz jsme se dusevne pripravovali, ze zaplatime nemaly
peniz za ubytovani v tom malem (ale drahem) meste/zemi, kam ted mirime
a ted to vypada, ze mame bydleni zadara :o), nase oblibena cena.

Letiste v Siem Reap, jeste Kambodza

Tak hnizdime na letisti, je 6.09 rano.

Zavazadla (tesne pod 20 kg limitem, nejak nam tam pribylo kazdemu asi 5-7 kg :o) uz zmizela z dohledu na pase a ted cekame, az se mistni urednici proberou, provedou pasovou kontrolu a vpusti lvy do areny (tj. me s B. nekam na snidani).

Kambodzu opoustime se slzou v oku.

Ze vsech zemi, co jsme zatim videli, v nas zanechala asi nejvic a pokud se nekam do tehle oblasti vratime, tak sem.
Neni to kvuli plazim, mori a pisku, i kdyz i tohle Kambodza muze
nabidnout. Neni to ani kvuli Angkoru, kde bych mohl s fotakem pobihat
mesice nebo jenom zasnene sedet a pozorovat, jak se stavby meni v
prubehu dne.
Tak uz jsme se posunuli, cekame na nastup do letadla.
Je to kvuli lidem, kvuli prirode, kvuli atmosfere.

Kazdy to ma zajiste posazene jinak, mluvili jsme s lidmi, kteri odtud doslova
utekli, protoze jim porad nekdo neco nabizel (no, to jeste nebyli ve
Vietnamu, tam je to 100x horsi). Nekdo zase miluje Laos, kde nam se
moc nelibilo (ale jeste nam chybi jih a vic poznat venkov).
Nam se libi Kambodza a doufam, ze se sem za par let vratime, abychom videli
zmeny, prozkoumali odlehlejsi provincie a chramy, kam temer nikdo
nejezdi, protoze jsou hodne mimo zdejsi vyslapane turisticke trasy
(idealni by bylo naucit se jezdit na terenni motorce, enduro nebo jak
se to jmenuje, to by pak clovek mohl projet vsechno).


Mozna sem pojedeme i nejak pomahat (pobyt tady cloveka hodne zmeni...), je tu spousta prace, ale to je velke 'mozna'.

Takze na shledanou Kambodzo, bude se nam styskat.

pátek, června 16, 2006

Sandokaaaaan

Sandokan, tez zvany Malajsky tygr. Idol divek a zen, postrach jiznich
mori. Serial z meho detstvi.
Nejsme v Malajsii, kam odjedeme tak za 3 dny. Jsme ale zatracene blizko.

Jsme v Singapuru !

čtvrtek, června 15, 2006

Silk farm

"Farma na hedvabi" :o), kde jsme se dnes rano byli podivat, byla moc pekna a zajimava zalezitost.

Jednak nas tam hezky provedli, ukazali cely zivotni cyklus bource
morusoveho, jak ho krmi, jak se zakukluje a jak se mnozi (samecek a
samicka jsou spojeni 12 hodin, hmmmm, vsechna cest :o), jak se kukli
a pak nasledne zpracovani hedvabi. Ruzne druhy, barveni, tkani.
Maji tam vlastni obchudek, kde se vecicky z hedvabi prodavaji.
Musi rict, ze to bylo to nejkrasnejsi hedvabi, co jsme tady videli (a
ze jsme jich videli na trzich vsude mozne v prubehu nasi cesty velkou
spoustu) - nadherne barvy, prehozy na postele, kosile a kalhoty,
kravaty, sukne a saly. Skutecne nam oci prechazely.
Na zdejsich trzich jsou taky pekne kousky, ale tohle byla extraliga.

Nakupy nekdy primo nenavidim, ale kdyz jste na zdejsim trhu a vidite
tu pestrost, barvy, uzasne vyrobky, tusite praci, kterou to muselo dat
a pak zjistite kolik to stoji...
Normalne nepisu (a ani nekdy nepremyslim:o) o penezich, ale jsou to
stejne vecicky (velmi casto jeste mnohem, mnohem lepsi...), co u nas
vidite v luxusnich obchodech za stovky a tisice korun a tady je to na
trhu na ulici za doslova par korun.
Smutne, protoze ten skutecne obrovsky prebytek, ktery zaplatime v
Evrope, urcite nedostane ten (nebo ta), ktery tady 12,16 hodin denne
hrbi zada a nici si oci (at uz pri tkani hedvabi nebo pri vyrabeni
sosek ze dreva a kamene, coz jsme taky videli).

Angkor vysvetleni


Male objasneni - Angkor byl drive hlavnim mestem mocne rise Khmeru.

Ona se ta hlavni mesta ruzne stehovala, v pruvodci se o kazdem xtem
miste pise, ze je to byvale hlavni mesto :o)
Angkor je nicmene nejvetsi co rozlohou i bohatstvim. Rise se na
vrcholu moci drzela hodne dlouho, nekolik stoleti, a kazdy kral chtel
trumfnout toho predchoziho, takze postavil jeste vetsi a hezci a
monumentalnejsi chramy.

Chramy z kamene jsou pro bohy, pouze bohove bydli v kameni (stejne
jako kral-buh), zbytek okolo bydlel ve stavenich ze dreva, coz se
ovsem, pochopitelne nezachovalo.

Angkor byl "objeven" nekdy v 19 stoleti francouzi (i kdyz tam byl
aktivni chram, stejne tak se o tom zminuji zapisky cinanu, daleko pred
temi frantiky). Proste ho objevili francouzi a basta. A doslova ho
vysekali z dzungle, protoze cele to obrovske mesto bylo opustene a
zmizelo v lese. Postupne rekonstrukce a odhalovani vedli k soucasnemu
stavu, i ted probiha aktivni obnova casti chramu tymi z Japonska,
Francie.
Kdyz vylezete na nejaky vysoky chramik a rozhlednete se kolem vidite
siroko daleko lesy, policka s ryzi, obrovske jezero Ton Lep Sap
(doufam, ze to pisu spravne), ostatni chramiky, lesy a dzungli a...a
to je vsechno. Zadne letadlo, zadne domy, zadne panelaky, zadne hotely
v blizkem dohledu, nic. Nadhera. Jenom jsem zvedavy na stav po 5, 10
letech...

středa, června 14, 2006

Angkor den 3


Tak prohlizeni Angkoru je za nami. Dneska to byly vzdalenejsi destinace, nemene pekne a monumentalni.

Mam hrozne rad mysticke potvory a postavy, takze mame asi 358 fotek hada Nagy, 157 tvari rozesmateho demona, 215 vil a obliceju modlicich se mudrcu...zrovna se to pali na DVD.
Konecne po 5 dnech sprchlo (obdobi destu , hahaha...), takze je prijemnejsi vzduch a neplazime se jak snecci (snecku snecku, vystrc ruzky, dokavad mam v ruce nuzky...).